Pardubický zámek má nový návštěvnický okruh. Vypráví příběh nejslavnějších majitelů Pernštejnů
Na zámku v Pardubicích otevřeli zbrusu nový návštěvnický okruh. Expozice s názvem „Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách“ vypráví příběh nejslavnějších majitelů pardubického zámku. Tím podstatným zůstává prohlídka unikátních renesančních maleb, ale nově je možné se dostat i do míst, která byla dříve nepřístupná, třeba do historické ledárny.
Páni z Pernštejna zanechali v Pardubicích výraznou a nesmazatelnou stopu. Zdejší zámek se stal na začátku 16. století důležitým mocenským a kulturním centrem. Pernštejnové si v Pardubicích vybudovali honosné renesanční sídlo, jehož největším pokladem jsou dodnes zachované renesanční figurální nástěnné malby. Nemají obdoby v celé střední Evropě.
Nový okruh otevřelo Východočeské muzeum v Pardubicích na zámku 27. září 2022. Návštěvníky provází v pěti tematických částech původními interiéry a nejhodnotnějšími částmi zámku. Dostanete se tak do nejslavnější éry Pardubic, ocitnete se v době rytíře Viléma z Pernštejna a jeho potomků.
Rytířské sály
Úvodní expozice se nachází ve velkém gotickém sále. Tady se seznámíte s historií rodu, s erby a na podlahové mapě uvidíte nejznámější sídla, kde Pernštejnové působili. Označují je výtvarně zajímavé skleněné stély.
Návštěvnický okruh pokračuje do prvního patra zámku, kde se nacházejí reprezentativní rytířské sály s fragmenty nejstarší výzdoby zámku i monumentální nástěnné malby. V přilehlých prostorách si můžete prohlédnout jejich současné malířské rekonstrukce, a udělat si tak celkovou představu, jak kdysi mohly vypadat.
Malby jako Zákon a Milost nebo Samson a Dalila jsou skutečně výjimečné a známe dokonce i dobu, kdy tato rozměrná umělecká díla vznikala. Vilém z Pernštejna (1435–1521) začal přestavovat pardubický zámek ještě v duchu pozdní gotiky, ale už jeho synové, Vojtěch a Jan, sídlo upravili a vyzdobili ve stylu rané renesance. Právě tady uvidíte i nejstarší český akt, slavnou Fortunu Volubilis.
Pernštějnové se vrátili na zámek
Novy okruh nabízí také modely pardubického zámku, do kterých historici i archeologové vkomponovali nejnovější poznatky o vývoji zámku. Uvidíte i model města Pardubic, oživený videomappingem.
Národní kulturní památka Pardubický zámek má také zcela novou Rodovou galerii pardubických Pernštejnů. Obrazy namaloval současný výtvarník Petr Nikl, který vycházel z dostupných obrazových a písemných pramenů, ale zároveň přišel i s vlastním tvůrčím pojetím konkrétních šlechticů.
Pardubický zámek je výjimečný také díky obranným valům, které patří mezi nejzachovalejší opevnění svého druhu v Česku. Mohutné valy, které nechal Vilém z Pernštejna budovat, dosáhly prvního patra a dodnes ohraničují celý areál zámku, tedy hlavní zámeckou budovu, někdejší hospodářské zázemí a dolní nádvoří.
Součástí zámeckého opevnění byly kdysi i rozsáhlé zbrojní sklady. V dosud nepřístupných prostorách bývalé renesanční ledárny teď vznikla nová zbrojnice. V té si můžete vyzkoušet manipulaci s tehdejšími chladnými i palnými zbraněmi anebo třeba obléknout zbroj. Celý zámecký okruh Rezidence Pernštejnů si návštěvníci mohou projít samostatně nebo se vydat společně s průvodcem na komentovanou prohlídku.
Související
-
Pardubičtí pávi jako symbol. Zámku dodávají tu pravou atmosféru
Pávi patří k pardubickému zámku skoro třicet let. Daří se jim, chovná skupina se rozrostla. Na nádvoří, v parkánu i na zámeckých valech pávy potkáte téměř na každém kroku.
-
Jak se bránil zámek. V Pardubicích si znovu vystřelí
Čím začít druhou půlku prázdnin? Tak třeba Střílením u pernštejnských kanonů.
-
Do pardubického zámku se nastěhují Pernštejnové. Dostanou i světelnou mapu v podlaze
Na pardubickém zámku chystají novou expozici, která bude vyprávět příběh pernštejnského rodu. Památku koupil před sto lety Muzejní spolek a zachránil ji tak od devastace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
