Pardubičtí pávi jako symbol. Zámku dodávají tu pravou atmosféru
Pávi patří k pardubickému zámku už skoro třicet let. Daří se jim, chovná skupina se rozrostla. Na nádvoří, v parkánu i na zámeckých valech pávy potkáte téměř na každém kroku.
Na pardubickém zámku má skupina pávů domov od roku 1994. Počty chovné skupiny se musí regulovat, ustálený počet se drží okolo dvaceti, v současné době ale ve voliérách zámeckého parkánu najdete hodně mláďat. Pardubičtí pávi totiž často zahnízdí nejen na jaře, ale také o prázdninách.
Mláďata se do voliér dostávají až po vylíhnutí. Samice si hledají místo pro hnízdění samy a jejich vejce ani hnízdo nelze přemisťovat. Proto se zoologové snaží tato místa včas vysledovat. Voliéry slouží pavím rodinkám hlavně kvůli ochraně mláďat před predátory, nejčastěji kunami.
V hlavní roli ořešák
Všichni zámečtí pávi, včetně těch sněhobílých, jsou pávi korunkatí. Přes den se procházejí po zemi, s tou největší pravděpodobností je uvidíte už při vstupu na zámecké nádvoří. Potravu si ale hledají také na zámeckých valech, procházejí parkánem. Za soumraku instinktivně vylétají na stromy.
Dlouhá léta pávi přespávali na torzu staré lípy na začátku parkánu. Dnes je jejich kmenovým stromem nejčastěji ořešák černý, vylétají také na stromy v jeho okolí. Vede je k tomu instinkt chránit se před predátory.
Původní domovinou pávů korunkatých jsou lesy Indie, Pákistánu a Srí Lanky. Na evropské podmínky se pávi aklimatizovali už hluboko v minulosti. Pávi jsou chováni tisíce let, a nejen pro okrasu, dodnes jsou v některých zemích pávi oblíbenou pochoutkou.
Indové považují páva za posvátného tvora. Často se objevuje v mytologii a je symbolem štěstí a čistoty. Pávi se mohou dožít až dvaceti let. Samci jsou do 1,5 roku věku poměrně nevýrazní, nejkrásnější bývají okolo pátého roku života, a to samozřejmě zejména v období toku, kdy mají nejkrásnější ocasní vlečku. Tu postupně ztrácejí, nová péra pávům narůstají během podzimu a zimy.
Počet ok, stejně jako jejich velikost na péřovém vějíři, se postupně zvětšuje. Smyslem vlečky je samozřejmě přilákat samičku, ale pomocí vějíře samci také zastrašují nepřítele a vzájemně komunikují. Paví námluvy začínají obvykle počátkem dubna, pávice pak sedí na vejcích 28 dní. O kuřata se stará výhradně sama.
Související
-
V Králíkách žije největší sova světa i malí kulíšci
Sokolník Radek Podolský se může pochlubit největším chovem sov ve východních Čechách. Založil vzdělávací centrum Království sov, kde odchovává evropské i exotické druhy.
-
Nejvíc loriů žije v Janově. Uvidíte je v zoo?
Marcel Kohout z Janova u Litomyšle je zřejmě největší chovatel papoušků lori v Evropě. Stará se také o farmu na indonéském ostrově Bali. V Janově by chtěl vybudovat ZOO.
-
Letohradská Austrálie. V zámeckém parku uvidíte klokany a papoušky
Areál letohradského zámku je volně přístupný a nabízí řadu zajímavostí. Mezi ně určitě patří venkovní voliéry s exotickými ptáky i celoročně přístupný výběh klokanů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
