Pikantní pečená treska. Zdravé a lehké jídlo, ke kterému stačí kousek pečiva nebo brambor
Treska je dravá ryba, která žije v mořích kolem východní Evropy, Kanady a USA. Má bílé, netučné maso, jež se po přípravě v troubě může snadno vysušit, odtud pochází idiom „vysušený jak treska". Obsahuje omega 3 mastné kyseliny, vlákninu, minerální látky, vitamín B, D a E. Pro svůj nízký obsah tuku a cholesterolu se doporučuje při dietách.
Tresku nejčastěji koupíte jako filety, mleté rybí prsty, kostky, ale i konzervy. Delikatesou jsou tresčí játra, která seženeme v konzervě, naložené v oleji.
Tresku v kuchyni pečeme, dusíme, restujeme, grilujeme, smažíme, flambujeme, plníme, zapékáme. Rozumí si s bylinkami, zeleninou, citrusy, kari, smetanou, koprem, špenátem, houbami, sýrem - treska po italsku, šunkou, slaninou, ořechy, vínem.
Vhodnou přílohou k tresce jsou brambory na všechny způsoby, rýže, těstoviny, zelenina či chléb.
Suroviny: 600 g tresky, 2 mrkve, 100 g pórku, lžíce oleje, 50 g eidamu, 1 lžíce másla, sůl, pepř mletý, 1 zakysaná smetana, tymián
Postup: Začneme zeleninou. Nadrobno nakrájíme mrkev a pórek.
Na pánev nalijeme olej a přidáme lžíci másla a vložíme pokrájenou zeleninu. Smažíme asi 5 minut. Mícháme!
Mrkev s pórkem dáme do pekáčku a vyrovnáme po celé ploše.
Filety tresky osolíme a opepříme z obou stran a přeložíme do pekáčku, kde je naskládáme na zeleninu těsně vedle sebe.
Pekáč vložíme do trouby vyhřáté na 180°C a pečeme asi 15 minut.
Mezitím si připravíme misku, do které vyklopíme 200 ml zakysané smetany. Přidáme 1/4 lžičky soli, lžičku tymiánu a promícháme.
Ochucenou zakysanou smetanu nakonec rovnoměrně rozprostřeme na filety, zasypeme strouhaným sýrem, poprášíme pepřem a zapečeme v troubě při 180°C do zlatova. To nám zabere asi 15 až 20 minut.
Podáváme s bramborem, nebo bramborovou kaší.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
