Plody rakytníku vám nechutnají? Tak zkuste blahodárný čaj z jeho listů
Rakytník roste v nehostinných podmínkách. Je velmi odolný. A podle bylinkářky Radky Svatošové předává svou vitalitu a odolnost těm, kteří se nenechají odradit jeho trny a plody zpracovávají v kuchyni.
„Nedávno jsme byli v Himalájích. A i tam, vysoko v horách, bylo rakytníkové trní. I my ho máme na zahradě. Každý rok ty kuličky trhám, ale netěším se na to. Je to piplačka, mám rozpíchané ruce, ale nakonec cítím, jak mi jenom ta přítomnost keře vrací energii,“ vypráví bylinkářka Radka Svatošová.
Nepodceňujte listy rakytníku
Nejen plody rakytníku jsou léčivé. Radka Svatošová spotřebovává rakytník úplně celý, včetně větviček a listů.
„Kuličky jednoduše zmrazím a pak postupně zpracovávám. Kdo má velký mrazák, může tam dát celé větve. Pak se vyndají a zmrzlé kuličky se lépe sklízejí. Stačí oklepat. Taková tradiční rada je počkat, až rakytník zmrzne na keři. Ale to nedoporučuji. Bobulky do té doby nevydrží. Mnohem dříve je objeví špačci,“ směje se bylinkářka, která nedoporučuje trhat ani šípek až po přemrznutí. Kdy tedy podle ní sbírat šípek? Nejlepší je to v době plné zralosti, kdy je ještě tvrdý a pevný.
Chcete čaj plný zdraví? Ustřihněte si celou větvičku, zalijte horkou vodou a chvilku povařte. Tím využijete z rakytníku všechno včetně kůry a listů.
„Listy jsou ještě léčivější a je z nich také velmi lahodný čaj, necítíte tam tu kyselost jako v plodech. Stačí obrat lístky a zalít je horkou vodou. Nebo si je nasušit na zimu. Mají spoustu benefitů. Omlazují, dodávají energii, velmi dobře čistí cévy,“ vyjmenovává Radka Svatošová.
A ještě poslední tip jak dostat rakytník do žaludku: každé ráno uvařte rodině černý čaj. Místo citrónu přidejte kuličky rakytníku a lžičkou rozdrťte. Oslaďte podle chuti medem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.