Po keltské stezce nebo do pralesa. Jaké poklady ukrývá příroda Chrudimska?

7. duben 2020

Okolí Nasavrk a Trhové Kamenice je jedním z nejkrásnějších koutů našeho kraje. Najdete v něm řadu přírodních památek a výjimečných historických míst. A kde se sejde obojí najednou, stojí to za to.

V Železných horách najdete i skutečný prales. Jde o přírodní rezervaci Polom, která se nachází necelé dva kilometry od obce Dolní Bradlo. Je to jedna z nejvzácnějších lokalit Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Jedná se totiž o místo, kde je zachovaná původní příroda a nezasahuje člověk. Samozřejmě jen zdánlivě. Rezervace je pod drobnohledem ochranářů i biologů. Polomský prales je totiž výjimečný.

O vznik pralesa se zasloužil knížecí rod rod Auerspergů. Kníže František Josef z Auerspergu, který byl nejen velký milovník dostihových koní, ale také velmi zdatný hospodář, v letech 1895 až 1900 vyloučil v polomském lese pravidelnou hospodářskou činnost a nechal tento kout přírody jeho vlastnímu vývoji.

Prales má dvě části, Velký Polom a Malý Polom. Obě části jsou od sebe oddělené kulturním smrkovým porostem. Malý Polom je veřejnosti nepřístupný, je celý oplocený. Velkým Polomem prochází zeleně značená turistická stezka a návštěvníci pralesa se jí musí držet. Platí tu zákaz vstupu mimo pěšinu, nejen z důvodu ochrany pralesa, ale také samozřejmě kvůli bezpečí.

Po stopách Keltů

Hradiště u Českých Lhotic na Chrudimsku je největší a také nejzachovalejší keltské oppidum ve východních Čechách. Trojité valy jeho opevnění, které se dodnes zachovaly, v lese nepřehlédnete. Stačí se dívat. A přímo na místě si také můžete přečíst zajímavé informace o životě Keltů. Dozvíte se, jak bránili svoje hradiště, jak vypadala typická brána nebo dokonce keltská akropole. 

Valy opevnění jsou dodnes v lese dobře patrné, na snímku vrchol prostředního ze tří valů keltského opevnění.JPG

Oppidum České Lhotice se nachází v místní části této obce, příznačně nazvané Hradiště. Sídliště Keltů, které ale lidé obývali i v dřívějších dobách, leží v nadmořské výšce okolo 450 metrů. Rozkládá se na plošině široké ostrožny nad meandrem řeky Chrudimky a prosperovalo mezi lety 150 až přibližně do roku 50 př.n.l.

Kaštanka: přírodní i historický unikát

Sad kaštanovníků s jedlými plody poblíž nasavrckého zámku je nejvýše položenou kaštankou v Česku. Sad o rozloze jednoho hektaru založili v blízkosti svého zámku Auerspergové. Konkrétně Jan Adam Auersperg, který si roku 1776 si ze své cesty po Itálii dovezl šest sazenic kaštanovníku setého. Sad postupně rozšiřoval. Stromy byly vysazovány v liniích po vrstevnici, vyrostlo tam okolo 100 stromů. Některé z nich uvidíte v nasavrcké Kaštance dodnes.

V Kaštance najdete staré jedince i nově vysazené stromky

Všechny kaštanovníky v nasavrcké Kaštance mají kovový štítek s označením. Nejstarší a také nejmohutnější strom se jmenuje Knížák. Obvod stromu v 1,30 metru nad zemí je okolo 550 cm. V 80. letech minulého století rostlo v zámecké kaštance okolo 140 stromů. Kvůli houbové chorobě ale řada z nich odumřela, dnes v sadu najdete okolo 90 kaštanovníků. Kaštanovník setý kvete v květnu a v červnu. Je to rostlina jednodomá, takže na jednom stromě najdete samčí i samičí květy.

autor: BRA

Související