Po keltské stezce nebo do pralesa. Jaké poklady ukrývá příroda Chrudimska?
Okolí Nasavrk a Trhové Kamenice je jedním z nejkrásnějších koutů našeho kraje. Najdete v něm řadu přírodních památek a výjimečných historických míst. A kde se sejde obojí najednou, stojí to za to.
V Železných horách najdete i skutečný prales. Jde o přírodní rezervaci Polom, která se nachází necelé dva kilometry od obce Dolní Bradlo. Je to jedna z nejvzácnějších lokalit Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Jedná se totiž o místo, kde je zachovaná původní příroda a nezasahuje člověk. Samozřejmě jen zdánlivě. Rezervace je pod drobnohledem ochranářů i biologů. Polomský prales je totiž výjimečný.
O vznik pralesa se zasloužil knížecí rod rod Auerspergů. Kníže František Josef z Auerspergu, který byl nejen velký milovník dostihových koní, ale také velmi zdatný hospodář, v letech 1895 až 1900 vyloučil v polomském lese pravidelnou hospodářskou činnost a nechal tento kout přírody jeho vlastnímu vývoji.
Prales má dvě části, Velký Polom a Malý Polom. Obě části jsou od sebe oddělené kulturním smrkovým porostem. Malý Polom je veřejnosti nepřístupný, je celý oplocený. Velkým Polomem prochází zeleně značená turistická stezka a návštěvníci pralesa se jí musí držet. Platí tu zákaz vstupu mimo pěšinu, nejen z důvodu ochrany pralesa, ale také samozřejmě kvůli bezpečí.
Po stopách Keltů
Hradiště u Českých Lhotic na Chrudimsku je největší a také nejzachovalejší keltské oppidum ve východních Čechách. Trojité valy jeho opevnění, které se dodnes zachovaly, v lese nepřehlédnete. Stačí se dívat. A přímo na místě si také můžete přečíst zajímavé informace o životě Keltů. Dozvíte se, jak bránili svoje hradiště, jak vypadala typická brána nebo dokonce keltská akropole.
Oppidum České Lhotice se nachází v místní části této obce, příznačně nazvané Hradiště. Sídliště Keltů, které ale lidé obývali i v dřívějších dobách, leží v nadmořské výšce okolo 450 metrů. Rozkládá se na plošině široké ostrožny nad meandrem řeky Chrudimky a prosperovalo mezi lety 150 až přibližně do roku 50 př.n.l.
Kaštanka: přírodní i historický unikát
Sad kaštanovníků s jedlými plody poblíž nasavrckého zámku je nejvýše položenou kaštankou v Česku. Sad o rozloze jednoho hektaru založili v blízkosti svého zámku Auerspergové. Konkrétně Jan Adam Auersperg, který si roku 1776 si ze své cesty po Itálii dovezl šest sazenic kaštanovníku setého. Sad postupně rozšiřoval. Stromy byly vysazovány v liniích po vrstevnici, vyrostlo tam okolo 100 stromů. Některé z nich uvidíte v nasavrcké Kaštance dodnes.
Všechny kaštanovníky v nasavrcké Kaštance mají kovový štítek s označením. Nejstarší a také nejmohutnější strom se jmenuje Knížák. Obvod stromu v 1,30 metru nad zemí je okolo 550 cm. V 80. letech minulého století rostlo v zámecké kaštance okolo 140 stromů. Kvůli houbové chorobě ale řada z nich odumřela, dnes v sadu najdete okolo 90 kaštanovníků. Kaštanovník setý kvete v květnu a v červnu. Je to rostlina jednodomá, takže na jednom stromě najdete samčí i samičí květy.
Související
-
Stromy pod Košumberkem léčí už přes 100 let
Na začátku minulého století u Hamzovy léčebny v Luži vznikl park. Aby pomáhal. Dnes je z něho největší arboretum v Pardubickém kraji.
-
Kudy do Země Keltů? Začněte v Nasavrkách
Víte, že v našem kraji máme jedno z nejzachovalejších opevněných hradišť, které obývali Keltové? Vydejte se po Keltské stezce a vstupte přímo do jejich světa.
-
Kuchyně nebo ložnice? Největší kamenné město vám nabídne obojí
Podle pověsti skalní město posloužilo jako úkryt loupeživému rytíři. A po něm také dostalo své jméno. Dnes jsou Toulovcovy maštale srdcem největší přírodní rezervac...
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
