Stromy pod Košumberkem léčí už přes 100 let

Byl konec 19. století, když František Hamza nastoupil na místo obvodního lékaře v Luži. Brzy poznal, že tohle městečko má výjimečné klima. A tak začal realizovat svůj životní plán. Ve vile pod poutním kostelem na Chlumku v roce 1901 založil sanatorium pro děti s tuberkulózou a vedl ho po dalších 18 let.

Po sluncem i pod stromy

František Hamza začal na pláni pod zříceninou hradu Košumberk postupně budovat další pavilony. A protože v jeho léčebné terapii hrálo velmi důležitou roli slunce, děti se v areálu na pískovištích slunily a chodily v tmavých šatech.

Pobyt v přírodě hrál důležitou roli, malí pacienti se venku i učili. A tak se rodil i rozsáhlý park. František Hamza nechal vysazovat modřínové, smrkové a březové hájky a podél hlavních komunikací vznikly dlouhé aleje. Profesor Hamza zapojoval děti i do zahradnických prací.

Hamza vybudoval první léčebný školní ústav|foto:Hamzova léčebna Luže-Košumberk

Původní Hamzovy hájky se do dnešních dnů nedochovaly, poslední březový lesík poničila vichřice v roce 2008. Na jeho místě vznikla sbírka dřevin amerického kontinentu, tzv. Novosvětská zahrada. Ale už v průběhu minulých desetiletí v parku Hamzovy odborné léčebny pro děti a dospělé Luže - Košumberk přibývaly vzácné cizokrajné dřeviny.

Před dvaceti lety se arboreta ujal známý botanik Václav Větvička. Dnes je součástí Unie botanických zahrad ČR a návštěvníci se v něm mohou díky detailnímu a přehlednému informačnímu systému dozvědět mnoho zajímavých věcí o dřevinách a rostlinách několika kontinentů.

Naučné stezky

V parku Hamzovy odborné léčebny najdete mnoho zákoutí. Orientovat se můžete podle plánků. Jednak popisují rostliny v bezprostředním okolí jednotlivých pavilonů, ale můžete se vydat i po naučné stezce, která vás zavede za evropskými, severoamerickými, asijskými nebo japonskými dřevinami. A nechybí ani zástupce afrického kontinentu.

10 fotografií

Z jehličnanů určitě nepřehlédnete mohutné exempláře borovice černé, douglasky sivé nebo borovice vejmutovky. V arboretu samozřejmě nechybí celá řada dalších druhů borovic, cedrů a cypřišů.

V parku roste také unikátní sekvojovec obrovský nebo prehistorická  metasekvoje čínská, stejně jako jinan dvoulaločný, který na naší planetě zůstal v nezměněné podobně po 200 milionů let. Při procházce vás ale určitě zaujme i katalpa trubačovitá s mohutnými listy, exotický liliovník tulipánokvětý, muchovník nebo mohutné platany a červené buky.

Zahrádka slečny Diorové

Na podzim roku 2013 začala v parku vznikat „Zahrádka slečny Diorové". Najdete v ní nejen klasiku, třeba omamnou vůni levandule, ale i keře, které voní, přestože právě nekvetou. Takovým příkladem může být sazaník květnatý, jehož dřevo je cítit po eukalyptu.

Oblouk v Zahrádce slečny Diorové obepnula akébie trojčetná, původně asijská rostlina|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Za vůní jablka dojdete až k růži rezavé či vinné, i když zrovna není v květu. Na jejích listech totiž vyrůstají drobné žlázky, obsahující silici, která intenzivně voní po jablkách. V parku najdete i další příjemná zákoutí, jako například zahrádku miniatur, bylinkovou zahrádku, východoasijskou zahradu nebo japonské jezírko.

Letošní novinky

V roce 2019 se arboretum návštěvníkům otevřelo 25. dubna. „K té příležitosti jsme připravili několik expozic, některé jsou ještě těsně před dokončením,“ vysvětluje botanik Václav Větvička. „Doděláváme expozici vřesovištních rostlin. Před pavilonem K jsme vysadili dřeviny s rozmanitě barevným listem. Ve východoasijské zahrádce pacienty i návštěvníky arboreta čeká velká kolekce bohyšek, někdy nazývaných funkie. U pavilonů A a B jsme nově vysadili velké kolekce hortenzií, a to v různých barevných odrůdách.“

Václav Větvička plánuje další výsadbu|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Součástí letošního jarního otevírání byl i křest knihy Václava Větvičky s názvem Procházky Hamzovým arboretem. Kniha vyzdvihuje význam parku nejen z pohledu historie, ale také jako unikátní místo s vzácnou dendrologickou sbírkou.

„Největší kouzlo a význam arboreta spatřuji v jeho léčebných účincích. V té pomocné ruce, kterou rostliny nabízejí lidem. Lidem, kteří do Luže přijíždějí s různým hendikepem. A park je dokáže léčit, vrací jim náladu. Je to zkrátka fytoterapie,“ dodává Václav Větvička.

U každého z pavilonů léčebny se dozvíte, s jakými rostlinami se v jeho okolí můžete setkat|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Nově si v Hamzově léčebně můžete také zakoupit registrovanou turistickou známku No.2550 Hamzův park a arboretum a také turistickou nálepku. Poslední novinkou je mobilní aplikace, digitální průvodce parkem. „Mobilní aplikace návštěvníky provede parkem a arboretem křížem krážem. A ať ho projdou od jedničky k devatenáctce, nebo půjdou na přeskáčku, určitě na každém kroku objeví něco zajímavého, krásného nebo neuvěřitelně vonného,“ dodává metodička arboreta Jana Zavřelová.