Po osmi letech návrat do čela. Univerzitu Pardubice vede staronový rektor
Od února je Jiří Málek na čtyři roky zase nejvyšším představitelem pardubické univerzity. Chtěl by i nadále stíhat vědu a výzkum. Zůstává totiž jedním z nejvíce citovaných českých vědců, konkrétně chemiků. Právě svému oboru se poslední roky dost věnoval.
„Celou dobu jsem se na věc díval z jiného zorného úhlu. Měl jsem na starosti určitý segment vysoké školy. Všechno se vyvíjí, roste třeba prestiž univerzity. Řada věcí je dobrých, některé se dají v určitých směrech mírně zlepšit. Po výzvách kolegů a krátkém zvažování jsem se rozhodl, že půjdu do této funkce znovu. Mám už jisté zkušenosti, takže vím, do čeho jdu,“ usmívá se.
Volání po kvalitě
Jak říká Málek, univerzita obecně má dvě hlavní oblasti činností. „Ta první souvisí se vzděláváním. Mým cílem je zvýšit kvalitu, víc provázat jednotlivé fakulty, přimět je k těsnější spolupráci. Chci taky studentům nabídnout větší účast na tvůrčí práci, což je ta druhá oblast, tedy vědecká.“
Univerzita Pardubice je poprvé v žebříčku nejlepších vysokých škol
Univerzita Pardubice se poprvé v historii dostala do žebříčku nejlepších vysokých škol na světě jako je Stanford, Harvard nebo Cambridge. Objevila se v něm společně s dalšími osmi českými univerzitami.
Pokud jde o spolupráci s cizinou, tak třeba do Japonska každoročně vyrážejí vybraní studenti doktorských studijních programů na roční stáže. „I japonská strana si ji podle mých informací velmi považuje. Očekával jsem, že poptávka po stážích poroste, že nebudeme stačit uspokojovat potřeby a přání studentů. Ale často není úplně snadné nalézt správné studenty na správné výjezdy. Budeme se snažit, abychom věci posouvali správným směrem.“
V těchto dnech pardubická univerzita podala žádost o institucionální akreditaci, což je úplně nový systém akreditací studijních programů. „Jsme jedna ze čtyř českých vysokých škol, které se to zatím povedlo podat. Když bychom ji získali, mohli bychom si některé studijní programy akreditovat sami svým vnitřním procesem. Je to jakási známka kvality, že všechno probíhá, jak má. Ještě s tím bude hodně práce, ale je to pro mě velká výzva.
Chtěl by dál učit
Nástup do pozice rektora změní člověku život. „Dál působím jako učitel, vedu doktorské práce, publikuji v zahraničních vědeckých časopisech. Chci se tomu věnovat, ale pochopitelně ten čas bude menší pro tento okruh činností. Dá se to udržet jenom s velkým nasazením v podobě noční práce, víkendů, což zase nelibě nese rodina. Je potřeba dobrá vůle na všech stranách.“
Už teď studuje poměrně velká část populačního ročníku, ale zároveň je podle Málka důležité pěstovat kvalitu, vybírat si studenty do vyšších forem studia. „Prostředí velmi kultivuje. Záleží na tom, jak se k sobě chováme, jak spolu jednáme. Obecně slušnost ve veřejném prostoru je nesmírně důležitá. Tímto směrem se budu snažit maximálně působit.“
Kdo je Jiří Málek
- Věnuje se hlavně studiu kinetiky procesů v pevné fázi a strukturním relaxacím nekrystalických materiálů.
- Několik let strávil na univerzitách ve Španělsku a ve španělském vědeckém institutu materiálových věd a v japonské Cukubě.
- Je autorem 186 publikací v mezinárodních odborných časopisech a často vystupuje na mezinárodních konferencích.
- Je členem několika zahraničních odborných společností, vědeckých rad, oborových rad pro doktorský studijní program Fyzikální chemie a Anorganické technologie.
Související
-
Víc pohodlí a soukromí. Univerzita Pardubice otevřela po...
Místo společných sprch a toalet komfortnější apartmány. Právě do nich se už brzy nastěhují studenti pardubické univerzity, kterým za pár dnů začne další semestr. Vy...
-
Matematika a fyzika je zábavná, přesvědčuje pardubická...
Zajděte si na přednášky pro veřejnost pořádané Univerzitou Pardubice. Snadněji pak pochopíte všechny ty úžasné vymoženosti, které nás v moderním světě obklopují. Ne...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.