Po stopách Josefa Gočára v Pardubicích

Nejznámější a nejstarších Gočárovou stavbou v Pardubicích jsou Automatické mlýny.  Ty zároveň patří k nejvýznamnějším budovám města vůbec.

Josef Gočár (vlevo) a Josef Binko|foto:Východočeské muzeum v Pardubicích, Archiv rodiny

Technické provedení zajistil Josef Prokop na zakázku mlynářů bratrů Winternitzových. Ti však nechtěli obyčejný industriální objekt, a proto oslovili architekta, který se narodil nedaleko v Semíně u Přelouče.

Gočárovi bylo v roce 1909, kdy se začalo stavět, 29 let a už tehdy patřil k progresivním tvůrcům s odvážnými nápady. Krátce předtím se totiž zúčastnil soutěže na přestavbu Staroměstské radnice v Praze, kde navrhl monumentální zikkurat. Návrh sice porotu spíše šokoval, ale Gočárovi přinesl pověst architekta, který má originální a odvážné nápady.

Kubismus a Mezopotámie

První z budov Winternitzových mlýnů dokončili stavitelé v roce 1910. Vznikla tehdy mlýnice stojící nejblíž Chrudimce. V roce 1915 následovala menší dostavba, kterou navrhl opět Josef Gočár, jenže už o čtyři roky později mlýn zachvátil požár a většina vybavení byla zničena. Bratři Winternitzové proto okamžitě znovu oslovili Gočára i Prokopovu továrnu a areál byl přestavěn, přibylo další patro a vodárenská věž se samohasicím zařízením, které mělo podobným katastrofám zabránit.

Automatické mlýny připomínají stavby z Mezopotámie|foto:Šárka Rusnáková, Český rozhlas

Další rozšíření, včetně zdobného mostku a monumentálního obilného sila, pak podle Gočárova návrhu dokončili v roce 1926. Budova Automatických mlýnů od té doby nepřestává přitahovat pozornost ani těch, kteří se o architekturu obvykle nezajímají. Působí jako hrad a zároveň v sobě propojuje inspiraci starověkou Mezopotámií, orientálními vzory i pardubickou renesancí za Pernštejnů. Režné cihlové zdivo pravděpodobně odkazuje na Gočárovy zkušenosti ze studijní cesty do Holandska.

Další významné stavby Josefa Gočára pak stojí nedaleko, na náměstí Republiky. Kdyby ale dostal architekt víc prostoru, dá se s jistotou říct, že by tam stávala jedna z nejzajímavějších kubistických staveb na světě.

Byla totiž jednou ze staveb, kterou navrhl při soutěži v roce 1913, která měla změnit podobu celého prostoru před Zelenou bránou. Dohromady v ní šlo o 5 staveb a soutěže se zúčastnilo 70 architektonických týmů! Odvážných myšlenek Gočára se ale porota zalekla. Dala přednost umírněnějším návrhům, z nichž se ale kvůli válce nakonec realizoval jen jeden.

Co zůstalo na papíře

Gočár ale dostal šanci o něco později. Jako dvorní architekt za první republiky velmi úspěšné Anglobanky měl za úkol navrhnout její pobočky, jednu z nich také v Pardubicích. Budova stojí dodnes a stále slouží jako banka. Architekt však v původním návrhu musel udělat několik kompromisů, aby novostavba ladila s historickou Zelenou bránou, také kvůli požadavku investora na zdobnější prvky.

Podoba banky musela ladit s historickou Zelenou bráno a nezastiňovat ji|foto:Šárka Rusnáková, Český rozhlas

Gočár navrhl nejen samotnou stavbu, ale i její vybavení, a přišel také s odvážnější vizí. V samotném centru náměstí chtěl umístit muzeum, podobné tomu v Hradci Králové. Kdyby se tento záměr uskutečnil, neprotínala by například dnes střed Pardubic magistrála, po níž denně projíždějí tisíce aut.

Podle původních Gočárových plánů se mělo kolem náměstíčka s muzeem na dnešní pardubické třídě Míru dojít pěšky k budově hotelu a zároveň okresního domu. Ten se podařilo realizovat a v roce 1931 byl postaven za rekordních téměř dvacet milionů korun jako nové kulturní a společenské centrum města. Byl v něm kinosál, společenský sál, restaurace i kavárny, pro které architekt navrhl i nábytek.

Bývalý hotel Grand, kde býval společenský sál a kavárny|foto:Šárka Rusnáková, Český rozhlas

Na tyto podniky vzpomínají Pardubáci dodnes, i když z původních Gočárových interiérů nezbylo kvůli přestavbě v 90. letech na obchodní centrum téměř nic. Vnější jedinečná podoba ale zůstává stejná a je připomínkou architekta, který dokázal skloubit originalitu, krásu i praktičnost. A kdo ví, jak by dnes vypadala například tolik složitá doprava městem, kdyby měl Josef Gočár možnost v Pardubicích rozvinout urbanistickou koncepci podobnou té, kterou vtiskl sousednímu Hradci Králové.