Po stopách Pernštejnů v Pardubicích

24. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Na místě malého kamenného hrádku vystavěli Pernštejnové výstavní rezidenci

Skví se jako Pardubice. Toto úsloví vzniklo v 16. století, když rod Pernštejnů na místě nevelkého hrádku s okolními zřejmě dřevěnými domy vytvořil výstavní rezidenci a na tehdejší dobu velmi moderní město.  Jejich stopy najdeme v Pardubicích dodnes.

Do Pardubic přišel rod Pernštejnů někdy okolo roku 1490, kdy je koupil jako součást zadluženého panství jeden z nejvýznamnějších a nejbohatších mužů té doby Vilém z Pernštejna. Měl už prosperující panství na Moravě, ale chtěl tak zvýšit svůj vliv také v Čechách. Na místě původního nevelkého pardubickém hrádku vystavil honosné reprezentativní sídlo ve stylu tehdy vládnoucí pozdní gotiky.

Zámek byl jednopatrový, čtyřkřídelní s vnitřním nádvořím a na jeho výstavě podílelo se obrovské množství umělců té doby, stavitelů a kameníků. O jedno patro pak zámek zvýšili a renesančně vyzdobili jeho synové Vojtěch a Jan. Dva z bohatě malovaných sálů té doby se na zámku dochovaly dodnes.

Rodová pověst a hrobka Pernštejnů

Nad bránou při vjezdu do pardubickém zámku najdeme také zobrazení rodové pověsti Pernštejnů, uhlíře Vojtěcha, který přemohl zubra a získal za to šlechtický titul a panství. Je to jedno ze tří, které se nachází v Pardubicích, čtvrté pak nedaleko, na Kunětické hoře. Další výjev Vojtěcha se zubrem je na domě na Pernštýnském náměstí a třetí nad bočním vchodem kostela sv. Bartoloměje. Ten byl původně jediným vstupem do svatostánku. A dochoval se tam také unikátní raně renesanční portál.

Kostel vybudovaný Pernštejny jako hřbitovní kaple s pozůstatky vodního díla Pernštejnů

Kostel sv. Bartoloměje nebyl původně určen pro bohoslužby, Pernštejni ho vystavěli jako svou pohřební kapli. Tam je například v pohřben Vojtěch z Pernštejna. Jeho kamenná hrobka leží na neobvyklém místě, v kněžišti, před oltářem. Něco podobného nalezneme v České republice už jen ve Svatovítském chrámu v Praze. K Vojtěchově osobě i hrobu se váže řada pověstí, jedna z nich je o tom, že jeho klid nesmí být nikdy porušen. A skutečně, vynechaly ho i novodobé rozsáhlé archeologické výzkumy.

Vodovodní systém, domy a hřbitov

Vilém z Pernštejna přišel na východ Čech vybudovat také rozsáhlou síť rybníků. A vytvořil bohatší a větší vodní hospodářství než to v Třeboni. Na svém panství pak Vilém vystavěl také síť kanálů. Jeden z nich protékal také Pardubicemi a tvořil takový historický vodovod. Další součást systému kanálu v Pardubicích pak tvořila městská strouha, která sloužila i jako obranný systém města. Obtékala Pardubice od dnešního Masarykova náměstí až po Prokopův most. Pozůstatky pardubického vodovodního systému dnes nacházíme na Wernerově nábřeží, kde také býval mlýna, ze kterého dodnes zůstala jen zeď. A pak u kostela sv. Bartoloměje. U něj také stávaly Pernštejny vybudované unikátní renesanční masné krámy.

Rodový znak Pernštejnů nad vstupní bránou do zámku

Když přišli Pernštejnové do Pardubic, bylo město velmi malé. Jeho jádro zabíralo pouze v podstatě plochu současné podoby zámku. Vilém ho rozšířil do dnešní velikosti starého města, kde vystavěl honosné pozdně gotické domy s malbami na stěnách. Ty pak jeho syn Jan zakryl po velkém požáru renesančními fasádami. Jak asi domy vypadaly v nejstarších dobách, můžeme vidět na odkrytých nikách dvou domů v Pernštýnské ulici. Při rozšíření města ale bylo třeba také posunout městský hřbitov, který stával okolo kostela Zvěstování Panny Marie, u dnešní Kostelní ulice. Perštejnové ho přemístili na tehdejší konec města, k dnešnímu náměstí Bratranců Veverkových, kde postavili kostel sv. Jana Křtitele.

autor: RUS
Spustit audio

Související