V pardubickém archivu mají pět a půl kilometru listin
Pardubická městská kniha z roku 1515 a další vzácné listiny dokumenty z Pardubic a okolních měst skrývají depozitáře Státního okresního archivu v Pardubicích. K nahlédnutí badatelům jsou tam pak i krásné staré kroniky.
Občas si ho lidé pletou s muzeem nebo knihovnou. Název archiv pochází z řeckého slova, které označovalo úřední instituci nebo budovu, kde se shromažďovaly její dokumenty. A to právě může napovědět. Do poboček státních archívu dodnes takové listiny ukládají. Státní okresní archiv v Pardubicích pak má na za úkol schraňovat spisy z bývalého okresu Pardubice. Takže třeba i z Přelouče, Lázní Bohdanče, Sezemic, Chvaletic, Holic a dalších měst a obcí. Dohromady je tam listin, které by poskládané vedle sebe měřily přes pět a půl kilometru.
Rudá kniha i vzácné pečetě
V budově archivu v Pardubicích je jich uloženo ale méně než polovina, asi dva a půl kilometru. Víc se jich tam nevejde. Část tedy uchovávají v Přelouči a další v nové budově v Hradci Králové. Ty nejvzácnější listiny si ale v Pardubicích dodnes střeží. Jsou to třeba ty z počátku 16. století, z dob velkého rozkvětu města v době Pernštejnů.
V trezoru archivu se tak nachází různá vzácná privilegia, pečetě, nebo třeba smolná či černá kniha, takový pozůstatek starého soudnictví. Nejvzácnější a zároveň nejstarší knihou, kterou tam mají, je pardubická městská kniha z roku 1515, tzv. Rudá kniha.
Zajímavou složkou pardubického archivu jsou také staré kroniky téměř všech měst a obcí bývalého okresu. Ty si vesnice a města zakládala především po vzniku republiky v roce 1918. Jsou tam ale zápisky i starší, na vzácném většinou ručně vyráběném papíře, který více vydrží, speciálním trvanlivým inkoustem, který nevybledne, ale hlavně vzorným rukopisem.
Stát se kronikářem totiž dříve mohl jen ten, kdo ovládal nejen pravopis, ale také krasopis. Zápisky v řadě kronik doplňují dobové fotografie. I ty si mohou přijít prohlédnout lidé do budovy pardubického archivu a třeba zjistit něco o dávné podobě jejich obce nebo se dozvědět něco více o svých předcích.
Související
-
Přes zatuchlý sklep cesta do paměti nevede! Jaká je práce v...
Archiváři nejsou jenom podivínští staříci. Univerzity chrlí archiváře do praxe, takže to jsou často mladí lidé. "Rozhodně jenom nesedíme, nečteme si v papírech a na...
-
Pod Pernštýnským náměstím je ukryté poselství pro budoucí generace
Největší knihovna v našem kraji nabízí celou řadu služeb. Týkají se výpůjček, vzdělávání, ale také důležitého poslání. Uchovat obraz a paměť naší doby.
-
Máme čtyři kilometry vysoký komín knih, říká ředitel archivu...
V poslední době přibývá lidí, kteří pátrají po historii svého rodu. Velkou měrou k tomu přispěl i cyklus České televize Tajemství rodu. Návštěvníků v archivech přib...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
