Z věží do podzemí Svitav

Kostel svatého Josefa ve Svitavách, tzv. červený kostel
Kostel svatého Josefa ve Svitavách, tzv. červený kostel

O rozsáhlém tajemném podzemním labyrintu ve Svitavách mluví nejen pověsti, ale zkušenosti pamětníků i současníků. Věže zase nabízí krásné výhledy do kraje i na historicky významná místa.

První Svitaváci žili na místě dnešního hřbitova kolem kostela sv. Jiljí. Nejstarší svatostánek ve městě založili litomyšlští premonstráti ve 12. století. Jeho současná podoba ale pochází až z druhé poloviny 17. století, kdy ho barokně přestavěli. Při tom spojili samotný kostel s věží, která dříve stávala samostatně. Výhled z ní opravdu stojí za to, stejně tak tamní zvon. Nese jméno tzv. Anděla z Dachau, svitavského nedávno blahořečeného kněze Huberta Engelmara Unzeitigga.

Nad a pod svitavským náměstím

Než pátera Engelmara zatklo gestapo, byl knězem svitavského kostela sv. Josefa tzv. červeného kostela. Jeho dvě věže jsou nejvyšší ve městě, měří téměř 60 metrů. Tam bývalo původně zvonů pět, všechny byly zrekvírovány za 1. světové války.

Jediný zvon, který se po válce Svitav vrátil, je umístěný v kostele Navštívení Panny Marie. Jeho věž je běžně přístupná a je z ní krásný výhled na celé dlouhé svitavské náměstí. A taky do kraje na hřebečskou vrchovinu a na druhou stranu na šibeniční vrch. Tam se také v roce 1866 střetla od bitvy u Hradce Králové ustupující rakouská armáda s Prusy. A v domě pod kostelem se pak dokonce pokoušeli ujednat příměří.

Přímo pod náměstím je asi nejstarší svitavské podzemí. Při budování sklepů se majitelé domů prokopávali častokrát dál než na úroveň svých domů. A protože v dávných dobách byly sklepy potřeba i pro uchovávání potravin, je místy i dvoupatrovým podzemím dlouhé svitavské náměstí protkáno.

Ale nemělo by tam být jen podzemí z doby vzniku města. Legenda totiž praví, že v horní části náměstí žil na přelomu 19. a 20. století novodobý kopáč podzemí. Mystik, který si do vyhloubených podzemních chodeb umisťoval magické kameny, které pak používal pro posílení svých schopností.

Podzemí pod svitavským náměstím ještě neodkrylo všechny svá tajemství

Stovky metrů dlouhé štoly

Svitavské podzemí ale skrývá mnohá stále neodhalená tajemství. Pamětníci třeba vypráví o tom, jak se snažili o asanaci horní části náměstí. Beton, který tehdy lili v obrovském množství do základů nového domu, stále někam podivně v podzemí mizel. A otvory do dalších pater zřejmě rozsáhlého podzemí měli také ještě před pár desítkami let v ZŠ T. G. Masaryka ve Svitavách. Jen nebylo jisté, kudy se tam vchází. Tohle tajemství se ale možná brzy odhalí. Ve sklepě totiž našly zazděnou místnost, kterou brzy chtějí odkrýt.

Skryté ale zatím zůstane podzemí, které objevili před deseti lety při stavbě výtahu ve svitavském Městském muzeu. Stavebními pracemi se probourali do podzemního labyrintu klenutých štol. Ty pochází asi z 19. století a měly odvádět vodu ze slepých ramen Svitavy mimo město. Jeden z průzkumníků, který se tam vydal, objevil cesty podél řeky dlouhé i několik stovek metrů. Muzeum dokonce uvažovalo, že je zpřístupní veřejnosti. Možná by tímto způsobem byla alespoň jedna z mnoha záhad svitavského podzemí odhalena.

Spustit audio

Související