Poprvé a naposledy. Zatím jediná žena vyhrála Velkou pardubickou před 80 lety
Velká pardubická steeplechase je nejstarší sportovní podnik v Česku. Letos na pardubickém závodišti odstartuje 127. ročník. První Velká pardubická se běžela 5. listopadu 1874. Začátky dostihové tradice jdou ale ještě dál do historie.
Od čtyřicátých let devatenáctého století se totiž v Pardubicích pořádaly štvanice na jelena. A právě součástí parforsních honů byli i překážkové dostihy podle anglického vzoru.
V místech dnešního pardubického závodiště vznikla dostihová dráha už v roce 1856. A právě tady, o necelých třicet let později, se hrabě Max Ugarte, společně s princem Emilem Fürstenbergem a Oktaviánem Kinským rozhodli upořádat velký překážkový dostih.
První Velká byla ve čtvrtek
Velká pardubická poprvé odstartovala ve čtvtek 5. listopadu 1874, přesně v 13.30. „První závod startoval ve čtvrtek, protože v neděli se konal prestižní dostihový závod ve Vídni,“ vysvětluje sportovní historik Martin Šabata. „Svědčí to o tom, že na začátku historie Velká pardubická rozhodně neměla takovou prestiž, jako má dnes.“
Na startu první Velké pardubické stálo čtrnáct koní. Vítězem se stal ve Francii narozený hnědák Fantôme pod sedlem anglického žokeje G. Sayerse. „Tehdy se dnešní Taxisův příkop ještě nazýval Tribunní skok. Fantôme na něm prorazil proutěnku, která stála před příkopem, ale samotný příkop nakonec překonal. Zvítězil a na závodišti má sochu, i když ten Taxis malinko ošulil,“ vtipkuje Martin Šabata.
Taxisův příkop existuje už od prvního ročníku Velké pardubické. Vždy patřil mezi nejobtížnější překážky. Dokonce už na začátku historie dostihu se uvažovalo o jeho zrušení, proti tomu se ale postavil princ Egon Thurn-Taxis. Od roku 1892 nese překážka číslo čtyři jeho jméno.
Od roku 1874 se Velká pardubická steeplechase koná pravidelně, až na pár výjimek. V roce 1876 zabránily dostihům silné mrazy, v roce 1908 byly dostihy odřeknuty, o rok později se sice konaly, ale žádný kůň neprošel cílem. Velká pardubická se neběžela v průběhu obou světových válek, stejně tak jako v roce 1968 kvůli okupaci sovětských vojsk.
Jediná žena
V prvních ročnících Velké pardubické nestartoval příliš velký počet koní. „Také se stalo, že na startu byli jen tři koně. Na listině vítězů se v počátcích dostihu objevují hlavně žokejové z Anglie, Němci a také Italové. První Čech zvítězil v dostihu až v roce 1902, byl to žokej Ulrich Rosak v sedle hřebce Jour Fix,“ uvádí Martin Šabata.
V celé historii dostihů projela cílem jako první jen jediná žena. Byla to Lata Brandisová na klisně Norma, v roce 1937. Blízko k vítězství ale měla žokejka Eva Palyzová. Ve Velké pardubické získala pět umístění, dvakrát byla druhá, naposledy v roce 1971. Další úspěšnou ženou byla Lucie Baluchová, která v roce 1997 s koněm Grettym vybojovala třetí místo.
Až do roku 2016 byla jedinou vítěznou ženou - trenérkou Lenka Horáková. Jejím nejslavnějším svěřencem byl trojnásobný vítěz Velké pardubické Peruán, který dostihový svět navždy opustil letos v létě ve 29 letech. V posledním (126.) ročníku Velké pardubické zvítězil devítiletý valach Charme Look. Připravila ho zkušená trenérka a žokejka Martina Růžičková.
Pocta ženám Velké pardubické
Letošní 127. Velká pardubická s Českou pojišťovnou chystá poctu komtese Latě Brandisové, která v nejstarším a nejtěžším dostihu kontinentální Evropy zvítězila před osmdesáti lety. Jezdkyně v jejím dresu letos povede při zahajovacím ceremoniálu slavnostní průvod a zavede koně na start.
Fenomén Josef Váňa
Nejúspěšnějším žokejem v historii dostihu je Josef Váňa. Velkou pardubickou dokázal vyhrát celkem osmkrát. Poprvé zvítězil v roce 1987, a to v sedle legendárního Železníka. Ten se také stal nejúspěšnějším koněm Velké pardubické, protože právě v jeho sedle dokázal Váňa zvítězit ještě třikrát, v letech 1988, 1989 a 1991.
V roce 1997 donesl Josefa Váňu k jeho pátému vítězství kůň Vronský. Šesté, sedmé a osmé vítězství v letech 2009 – 2011 vybojoval v sedle Tiumena. Josef Váňa má na svém kontě 28 startů ve Velké pardubické, třikrát byl druhý a čtyřikrát třetí. Josef Váňa vede i v pořadí nejúspěšnějších trenérů.
Nejúspěšnější jezdci a koně
Tabulce nejúspěšnějších žokejů dominuje Josef Váňa, čtyři vítězství má na svém kontě žokej Jan Faltejsek, Václav Chaloupka a německý jezdec Peter Gehm. Třikrát triumfovalo sedm žokejů a třikrát dokázalo v dostihu zvítězit osm koní. Po legendárním Železníkovi se čtyřmi vítězstvími se v dostihovém světě navždy bude mluvit o skvělých koních, jakými byli Lady Anne, Peruán, Epigraf, Brigand, Sagar, Korok, v dalších letech samozřejmě Tiumen nebo Orphee des Blins.
Časový rekord
Délka dráhy Velké pardubické je 6900 metrů a koně překonávají 31 překážek. Časový rekord držela až do roku 2015 klisna Sixteen (08:58,99 minut). V roce 2015 rekord pokořil hnědák Nikas, který byl ale diskvalifikován. Vítězem se tak stal Ribelino. Ovšem i on, na svém původně druhém místě, rekord bělky Sixteen překonal, a to časem 08:56,01 minut.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
