Poslední marina na Labi

Nákladní lodě se dostanou od moře po Labi až do Chvaletic. Tady je poslední přístav. A je tu také velká opravna lodí. S unikátním technickým zařízením – lodním výtahem, který dokáže vyzvednout na souš až 600tunové tankery.

Loděnice byla postavena na počátku osmdesátých let za pomoci polských kolegů, kteří mají díky přístupu k moři podstatně více zkušeností. Z těch dob je tu také zmiňovaný lodní výtah, tohoto typu jediný v Čechách a těchto rozměrů jediný v Evropě.

Víc než třicet let v loděnicích pracuje současný mistr Jan Tůma: „Podobný výtah, ale podstatně menší mají ještě v Polsku.“ vysvětluje pan Tůma. Výtah je vlastně obrovská betonová vana 80 krát 13 metrů, bez jednoho čela, 13 metrů hluboká částečně ponořená v řece, a v ní se pohybuje dřevěný rošt. Lodě do výtahu vplují, uváží se a rošt je vyzvedne na úroveň břehu. „Lodě se musí pořád natírat, rez je jejich největší nepřítel.“ směje se pan Tůma, „a pod hladinou je nenatřete.“

Františkov

Dva kilometry na sever od loděnic stojí v poli hřebčín Františkov. Sem v šesti měsících putují odstavení koně z nedalekých Kladrub nad Labem. A tady se pak provádí výběr koní k výcviku a do chovu. Na koně tu dohlíží zootechnička Kateřina Veselá: „Koně se každé ráno hřebelcují. A pak je vyháníme na pastvu. Za každého počasí.“

Dvůr Františkov

V Mošnicích

Dva kilometry od Františkova je krásný park, před sto lety zbudovaný jako místo pro projížďky na koních, se zpevněnými cestami pro kočáry. Po regulaci Labe se park proměnil, zarostl a částečně upadl v zapomnění. Při opravě Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem došlo i na park V Mošnicích. Slepá ramena původního toku Labe byla vyčištěna, smrková výsadba částečně vykácena. „Dnes je 60 hektarů parku nádhernou přehlídkou solitérních dubů a buků,“ říká Jiří Rejl, „ při troše štěstí na nich najdete našeho největšího brouka roháče obecného.“

Projížďky na koních V Mošnici

V Mošnicích se tu říká proto, že tudy údajně za husitských válek táhla vojska Jana Žižky. V těchto místech se vojáci utábořili a po jejich odchodu na břehu Labe zůstala spousta mošen od jídla.

Mokřady a písečné duny

Týnské mokřady jsou na pomezí Pardubického a Středočeského kraje. Jsou jednou z nejvzácnějších ornitologických lokalit. Hnízdí zde bukač velký, bukáček malý, chřástal kropenatý a další.

Týnecké mokřiny

Jen silnice je dělí od zvlášť chráněné přírodní památky. Jsou to písečné přesypy známé jako Duny u Sváravy. Celé území bohužel leží uprostřed soukromé obory obehnané betonovou zdí.

Tetov

Jen pár kilometrů na sever se nachází obec, která byla svého času na titulních stranách všech novin. V době, kdy se hledalo místo pro třetí českou jadernou elektrárnu. A volba tehdy padla na vesnici Tetov. „Měli ji stavět tamhle v tom lesíku nad vesnicí,“ ukazuje místní kronikářka Miroslava Hladíková. „Nakonec z toho k radosti nás všech sešlo.“

Tetov - místo pro třetí jadernou elektrárnu

Vesnice byla vystavěna na dně vysušeného rybníku Rudý sud. Dodnes se tu říká v ulicích Na hrázi, nebo Na Halštýři, Na Zastávkách. A dodnes se tu drží mlhy při zemi, jako by tu rybník stále ještě byl.

Kolesa

Tradice chovu koní v Kladrubech nad Labem se odrazila v celém kraji. Ohrady s koňmi míjíte v každé vesnici. Naše poslední zastavení bude také u koní. Manželé Sůrovi koupili stáje Kolesa a vyhověli přání původního majitele hraběte Norberta Kinského, aby zde chov koní pokračoval. Stáje opravili, vybudovali závodiště, otevřeli penzion s restaurací. Rodinný podnik převzala dcera Pavlína, která má ke koňům opravdu blízko. Je mistryní České republiky ve všestrannosti, dnes trénuje koně, mimo jiné i pro Velkou Pardubickou.

autor: KSA
Spustit audio