Přes hrady ke Kozí stezce. Znáte legendární místa Orlickoústecka?
Hrady Žampach a Lanšperk měl kdysi spojit most. Velkolepé dílo ale překazilo jediné zakokrhání. I tak ale v obci Žampach alespoň pár čertovských kamenů zůstalo.
Hrad Lanpšerk je dominantou stejnojmenné obce, která se nachází asi sedm kilometrů od Ústí nad Orlicí, na poloviční cestě směrem k Letohradu. I když ze středověkého hradu zůstala jen zřícenina, jeho příběhy a legendy se neztratily.
Hrad Lanšperk je volně přístupný a jeho obvodové hradby působí mohutným dojmem. Ve středu hradního areálu ale zjistíte, že z někdejšího paláce se vlastně nezachovalo téměř nic. Hrad Landesberg byl kdysi centrem velkého panství, nechal ho vybudovat Přemysl Otakar II., dalšího rozkvětu se dočkal za Kostků z Postupic a Pernštejnů. Nicméně v první polovině sedmnáctého století se o hradě píše už jako o zpustlém sídle.
Legendy vyprávějí, že Lanšperk a hrad Žampach měl propojit obří most, to aby cesta mezi hrady byla pohodlnější. Lanšperský pán se kvůli tomu upsal samotnému ďáblu. Ten prý takový most postaví za jedinou noc, s podmínkou, že všichni kohouti na obou panstvích budou zabiti. Ovšem jedna babka v Hnátnici svého kohouta litovala a schovala ho. Když byl most už skoro hotový, kohout zakokrhal a čert se zlostí svoje veledílo zničil. Tuto legendu připomínají dva velké Čertovy kameny, které jsou umístěné v horní části parku zámeckého areálu v Žampachu.
Nechvalně proslulý Žampach
Ke zřícenině hradu Žampach je to z Lanšperka jen osm kilometrů. Zvláštní kopec je také opředený celou řadou legend i historických příběhů. Už o prvním majiteli hradu, Petru ze Žampachu, se v roce 1309 píše jako o loupeživém rytíři. Dalšího majitele, rytíře Jana ze Smojna, nechal prý kvůli sužování místních lidí a přepadávání kupců popravit císař Karel IV.
V době, kdy hrad Žampach patřil Pernštejnům a trvale tam nikdo nebydlel, si tam vybudoval dílnu kovář Jan ze Žampachu. Ovšem, to aby v ní razil falešné peníze. Ty pak s pomocí dalších kumpánů distribuoval do Slezska, na Moravu i Rakouska. Ale trestu nakonec neunikl. Za penězokazectví se tenkrát upalovalo, a tak kovář Jan skončil na hranici ve Vysokém Mýtě.
Archeologům se při výzkumu hradu v roce 2013 podařil velmi zajímavý objev. Narazili na pozůstatky této penězokazecké dílny, v podobě prubířských misek a tyglíků. V nich po několik staletí zůstaly stopy po materiálech, které měly imitovat stříbro.
Romantická Kozí stezka
Pokud se budete toulat přírodou okolo Žampachu a Písečné, rozhodně stojí za to vydat se na kopec Kozinec. I když s výškou 544 metrů nepatří zrovna k velehorám, nabízí krásné výhledy. A také trochu dobrodružství, protože na jeho vrchol vede velmi úzká pěšina nad příkrými srázy, které ji lemují z obou stran.
Na vrchol Kozince vede žlutě značená turistická trasa. Nejkratší je cesta z obce Hejnice. Kdo chce stoupat po skutečné kozí stezce, měl by se na Kozinec vydat z druhé strany, směrem z obce Písečná. Na okraji lesa se pohodlná polní cesta začíná zužovat a asi po půl kilometru se mění v kamenitou úzkou pěšinku. Skutečně připomíná ostrý kozí hřbet.
Související
-
Znáte Stromoucha? Objevíte ho jen jednou v roce
Každý hrad má své ochránce. O zříceninu hradu Lanšperk se stará nejen parta nadšenců, ale také tajemný skřítek. Každý rok ho hledají stovky lidí.
-
Na Žampachu se falšovaly peníze
Zřícenina hradu Žampach u Žamberku je opředená celou řadou legend i historických příběhů. Někdy dokonce až s detektivní zápletkou. Archeologům se podařilo jeden tak...
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.