Příběh Heřmanova Městce psali obyčejní lidé i slavné rody
Heřmanův Městec byl kdysi slavným obchodním centrem. Vždyť právě tudy projížděly kupecké povozy po Trstenické stezce, která spojovala Moravu a Čechy. Honosné sídlo i parky si tu budovali Žerotínové, Šporkové nebo Kinští. Podobu města ale současně utvářela také židovská kultura.
První zmínka o Heřmanově Městci pochází z roku 1325. V zemských deskách trhových je popisovaný jako nehrazené městečko. V roce 1579 Městec císař Rudolf II. povyšuje na město, s právem konání jarmarků. Právě obchodnímu rozvoji přispělo i velké židovské osídlení. V Heřmanově Městci najdete několik výjimečných staveb. Kromě zámku nebo židovských památek si prohlédněte také kostel sv. Bartoloměje se vzácnou gotickou křtitelnicí a hrobkou Žerotínů.
Židovská synagoga a škola
Heřmanův Městec měl v průběhu staletí velmi početnou židovskou obec. První zmínky o Židech ve městě a okolí se začínají objevovat už v 15. století, v 19. století žilo v Heřmanově Městci až na osm set Židů.
V historii se měnila poloha i vzhled židovské synagogy. Starou barokní synagogu přebudoval do novorománské podoby architekt František Schmoranz. Po druhé světové válce, kdy se z koncentračních táborů do Heřmanova Městce vrátila jen žena židovské víry, synagoga chátrala, plánovala se dokonce její demolice.
Synagogu se podařilo zachránit. Po nákladné rekonstrukci od roku 2001 opět slouží veřejnosti. Stejně tak jako bývalá židovská škola, ve které dnes sídlí galerie Cyrany. V ní si můžete prohlédnout díla slavných českých malířů a výtvarníků. Jde o velmi hodnotnou soukromou sbírku, kterou Heřmanovu Městci darovali manželé Ema a Josef Horákovi. Ve městě se nachází i velmi rozlehlý židovský hřbitov s více než tisícem kamenných náhrobků.
Do zámku jen dvakrát v roce
Budova pozdně barokního zámku už několik desítek let slouží klientům Domova pro seniory hlavního města Prahy. Do dnešních dnů si ale interiér zachoval svůj zámecký ráz. Kazetové stropy, intarzované skříně nebo repliky historického nábytku, to vše připomíná život knížecích rodů, které inspirovaly anglické tradice.
Historickou podobu, včetně obrazu knížete Rudolfa Kinského, si zachovala například knihovna, ve které působil například František Ladislav Čelakovský a František Palacký. Lidé si zámek uvnitř mohou prohlédnout dvakrát ročně, a to při příležitosti Dne otevřených památek nebo otevřených dveří Domova pro seniory.
Naopak do sytosti se můžete procházet velmi rozlehlým zámeckým parkem. V anglickém stylu, na místě někdejší obory, park v roce 1784 založil knížecí rod Šporků. Jeho rozloha je úctyhodná, park má téměř čtyřicetihektarovou plochu. Rostou v něm staleté duby a velké množství jedlých kaštanů. V parku najdete ale i platany, tisy a cizokrajné borovice.
Slavný bělouš mezi vraníky
Při návštěvě Heřmanova Městce se můžete podívat také do stájí, pokud si předem domluvíte prohlídku. V historické budově hřebčína, kterou v roce 1875 vybudoval Ferdinand Bonaventura Kinský, sídlí výcvikové středisko Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Chovají tu černé starokladrubské vraníky, i když v současné době je ve stájích umístěno i několik kladrubských běloušů.
Mezi nimi i kůň, který jako svatební dar dostal britský korunní princ William. Ošetřovatelé běloušovi neřeknou jinak než - Jeho Veličenstvo. V hřebčínu si můžete prohlédnout historickou postrojovnu nebo sedlovnu. Stará knížecí sedla rodu Kinských v ní doplňují dobové obrazy či fotografie posledního knížete Kinského v Heřmanově Městci.
Vlastislavu je více než 150 let
Dějiny společenského života v Heřmanově Městci si nelze představit bez známého pěveckého sboru Vlastislav. Byl založený 11. května 1862 jako mužský sbor. Měl vlastní spolkový prapor a někteří jeho členové se účastnili také položení základního kamene Národního divadla. Sbor nastudoval několik smetanových oper a spolupracoval s význačnými umělci, což samozřejmě platí i o dnešku. Vlastislav se každoročně s úspěchem účastní řady mezinárodních festivalů a soutěží.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
