Proč babí léto? Proč ne léto dědka?

Milé ženy, měly bychom si už jednou konečně říct, a dost! Proč dědkové nemohou mít „léto dědka“? Proč musíme mít babí léto pořád jenom my? A nejde jenom o babí léto.

Šalvěj lékařskou známe pod názvem babské ucho. Pěstuje se v mnoha evropských zemích, i v Americe, a mě by opravdu zajímalo, jestli se jí i v Americe říká, babské ucho! Copak je ucho dědka jiné než ucho baby? Navíc šalvěj lékařská není vůbec podobná uchu babskému, ani uchu dědka. Ale říká se jí babské ucho.

A proč se říká, kam čert nemůže, strčí babu? Všichni známe situace, do kterých byl nastrčený dědek, ale nikdy jsem neslyšela, aby se řeklo, že ho tam nastrčil čert. A přitom by to znělo úplně přirozeně! Kam čert nemůže, strčí dědka. Ale kdepak, to se neřekne. Čert pokaždé tam, kam nemůže, strčí babu!

Nebo babské rady! Už jste, milé ženy, někdy slyšely, aby někdo pohrdavě řekl, no jo, to jsou rady dědka? Nikdy! Muži s oblibou mávají rukou a říkají, to jsou babské rady! A co baba na koštěti? Proč bychom měly pořád létat na koštěti jenom my? Copak nemůže létat na koštěti i dědek?

Měly bychom se ozvat! Žádné babí léto, ale léto dědka. A nebudeme říkat, babské ucho! Buď to bude šalvěj lékařská nebo to bude, ucho dědka. A čert ať strká tam, kam nemůže, koho chce, ale my tam budeme strkat dědka! A když se budeme chtít pohrdavě vyjádřit o radách, budeme říkat, no jo, to jsou rady dědka! A na koště také posadíme dědka! Jen ať na koštěti létá pro změnu, dědek!

Víte, když si teď čtu, co jsem napsala, napadlo mě, že sice mám pravdu, ale na druhou stranu, tohle všechno svědčí o tom, že my, ženy - baby, jsme lepší než muži - dědkové.

Šalvěji se možná říká babské ucho proto, že umíme lépe naslouchat než dědek, a tedy působíme léčivě, stejně jako léčivě působí šalvěj.

A když někam čert nemůže a nastrčí nás, neznamená to náhodou, že my, ženy - baby, za čerta lépe zařídíme to, co potřebuje, než dědkové?

A zrovna tak babské rady! Když se dříve řeklo, to jsou babské rady, nemuselo se to přece říkat pohrdavě, jako se to říká dneska! Mohlo se to říkat s úctou. Babky kořenářky totiž moc dobře věděly a vědí to stále, na co je která bylinka dobrá a kdy se má sbírat, věděly, jak se má sušit a jak se má používat. Nikdy jsem neslyšela o dědkovi kořenáři.

Šalvějové pole

A víte, proč?

Už jste někdy viděli dědka, který by při světle měsíčku sbíral v lese bylinky?! Kdepak. Dědek pěkně chrupe, zahrabaný v peřinách, ale když ho něco zabolí, hned peláší pro moudrou babskou radu za babkou kořenářkou!

A létat na koštěti, je, milé posluchačky, také umění. Chtěla bych vidět dědky, jak letí! Kdepak, i to koště patří nám!

A babí léto? Čemu se říká babí léto? Slunečnému počasí před začátkem podzimu. A víte, proč se říká babí léto? Možná proto, že je víc vdov než vdovců.

Babího léta si tedy užívají víc baby než dědkové, proto babí léto.

Tak, a když jsme si to teď tak hezky vysvětlili, tak to asi necháme být, jak to je, co říkáte, milé ženy – baby?

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.