Restaurátoři vysušili nejstarší českou studnu. Světový unikát putuje do Pardubic

15. leden 2022

Pravěká studna, kterou archeologové objevili při záchranném výzkumu na trase komunikace D35 u Ostrova na Chrudimsku v roce 2018, je nejstarší datovaná dřevěná konstrukce na světě. Během ledna by z Litomyšle měla zamířit do Východočeského muzea v Pardubicích.

Lidé z období neolitu, mladší doby kamenné, kteří sídlili v lokalitě okolo dnešní obce Ostrov, odvedli skvělou práci. K pokácení kmene stromu, opracování dřeva, formování svislých kůlů studny i vodorovných postranic měli k dispozici pouze kamenné, dřevěné nebo kostěné nástroje. Jejich poctivá tesařská práce tu zůstala i po sedmi tisících letech.

Pravěká studna po archeologickém odkryvu

Už pár měsíců od nálezu, u kterého stáli archeologové z odborných pracovišť Východočeského muzea v Pardubicích, společnosti Archaia a Archeologického centra v Olomouci, se veřejnost dozvěděla, o jak mimořádný objev se vlastně jedná. Potvrdila to totiž dendrochronologická a radiokarbonová analýza dřeva. Odborníci určili poměrně přesné datum, kdy studna vznikla. S největší pravděpodobností se tak stalo mezi lety 5256 až 5255 před Kristem.

Vskutku sladké dřevo

Studna je nejstarší datovanou pravěkou konstrukcí na světě, nic podobného a staršího odborníci takto přesně neurčili. Dřevěná konstrukce studny se skládá ze čtyř rohových kůlů, které měly na vnitřních stranách vertikální drážku. Do té se zasouvaly dřevěné desky. Po vyzvednutí studny archeology si dřevěné části převzala Fakulta restaurování Univerzity Pardubice se sídlem v Litomyšli.

Díly studny po očištění před vložením do konzervačního roztoku

Odborný dohled a restaurování zajišťovala Katedra chemické technologie pod vedením Karola Bayera. „Celý proces trval velmi dlouho, protože po převzetí studny jsme nejprve dolaďovali všechny prvky konzervačního procesu, abychom si byli jistí, že se nedopustíme žádné chyby,“ vysvětluje vedoucí katedry Karol Bayer.

Všechny díly studny restaurátoři namočili do impregnačního roztoku. „Byl to roztok sacharózy, běžného cukru, který byl ještě doplněný biocidním prostředkem, aby nedošlo k mikrobiologickému napadení, ať už roztoku nebo samotného dřeva,“ doplňuje Karol Bayer. „Koncentraci cukru jsme postupně zvyšovali a takto se dřevo impregnovalo 15 měsíců.“

„Po dalších 12 měsíců jsme potom díly studny postupně vysušovali a kontrolovali jsme na vybraném vzorku části dřeva pokles hmotnosti. Až když jsme si byli jistí, že váha neklesá, tedy že jsou ty jednotlivé díly vysušené, celý proces jsme na konci roku 2021 mohli ukončit,“ dodává Karol Bayer.

Díly studny a stav v průběhu sušení

Z Litomyšle teď díly studny archeologové a restaurátoři převezou do prostor Východočeského muzea v Pardubicích. „Začneme pracovat na konceptu výstavy, na které bychom veřejnosti představili tyto významné liniové stavby, které jsme v posledních letech objevili,“ uvádí vedoucí archeologického oddělení Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Zavoral. „Jsou to nádherné sondy do krajiny a v mnoha ohledech nám přepisují dějiny. Máme plno hodnotných nálezů a velice rádi je návštěvníkům představíme.“

autor: BRA
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

moderátor Jan Pokorný

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.