Romantická vilka na nábřeží v Chocni je pořád stejná. Mění jenom barvy

18. listopad 2023

Na první pohled byste možná nehádali, že jde o dům éry funkcionalismu. Vila Bohumila Malého sice vznikla na začátku třicátých let minulého století, stylu té doby se ale vymyká.

Vilka čp. 964 na choceňském Orlickém nábřeží vznikala v letech 1931 až 1933. Rodinný dům si od choceňského architekta Čeňka Mužíka nechal navrhnut někdejší okresní hejtman ve Vysokém Mýtě a vládní rada Zemského úřadu Bohumil Malý (1874–1955). V Chocni působil už v administrativě uprchlického tábora pro polské běžence během první světové války a město si oblíbil.

Když se Bohumil Malý rozhodl s rodinou trvale odejít z Prahy, vybral si pro stavbu svého domu pravý břeh Tiché Orlice, kde vznikala kolonie rodinných domů. Manželé Malí si nepřáli nikterak rozlehlý a honosný dům, spíše si představovali útulný a skromný příbytek.

Dům, který jim navrhl architekt Mužík, spíše napodobuje styl prostých anglických či severoněmeckých tradičních hrázděných domků a silně připomíná i některé rané práce architekta Jana Kotěry,“ přibližuje historik architektury Pavel Panoch z Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. „Ta architektura tak vyvolává příjemné pocity srdečnosti a přívětivosti.“

Vstup do domu působí velmi romanticky

Ideovým poradcem pro stavbu rodinného domu byl choceňský továrník František Schejbal, který byl bratrem manželky Bohumila Malého. Bydlel na druhém břehu Tiché Orlice v honosné vile vedle areálu své parní pily a velkoobchodu se dřívím. Byl to zřejmě právě František Schejbal, který manželům Malým doporučil mladého architekta Čeňka Mužíka. Mimochodem ve stejném roce, kdy Mužík vyhrává prestižní soutěž na budovu Veřejné obchodní školy v Chocni.

Malé anglické sídlo

Historik architektury Pavel Panoch připomíná, že v porovnání se stavbami funkcionalistického ražení, které Čeněk Mužík krátce předtím v Chocni realizoval, působí vilka B. Malého z roku 1931 anachronickým dojmem. „Strmé střechy s měkkými náběhy, hrázděný štít, dřevěný vikýř a na malé tabulky dělená okna v přírodním odstínu dávají tušit, že stylovou recidivu mohl způsobit patrně pouze tradiční vkus zákazníka a ochota vyjít mu vstříc,“ doplňuje Pavel Panoch.

Přízemí vilky má poměrně velkou ústřední obytnou místnost s krbem a atmosféru starého sídla navozuje i pohledový trámový strop. Dodnes se v interiéru domu příliš mnoho nezměnilo, působivé je také původní dřevěné schodiště, směřující do patra k nevelkým mansardovým pokojíkům.

Vstupní hala a původní dřevěné schodiště vily Bohumila Malého

Dům dnes obývá Jana Kreysová. Bohumil Malý byl její dědeček. „Narodila jsem se tu, potom jsem ale žila 62 let v Praze. Do Chocně jsem se vrátila před 16 lety. Vzpomínám, že jako dítě jsem tu musela babičce pomáhat, třeba střihat plot. Dnes mi dá nejvíc práce zastřihávání přísavníku, který obrůstá dům. A hodně péče vyžadují také okna. Protože jsou původní, dřevěná, musejí se natírat,“ přibližuje majitelka domu.

Architekt Čeněk Mužík

Díky Čeňkovi Mužíkovi se v Chocni dokázala prosadit kvalitní funkcionalistická architektura. Pro město i soukromé vlastníky připravil desítky projektů. Jeho realizace najdeme nejen v Chocni, ale i na dalších místech východočeského regionu.

Čeněk Mužík se narodil na konci roku 1906 v Morašicích u Litomyšle, s rodinou ale vyrůstal v Chocni. Absolvoval choceňskou Všeobecnou živnostenskou školu, vyučil se v zednickém řemesle a v roce 1921 se stal stavitelským praktikantem u choceňského stavitele Josefa Nováka. Hodně se od něho naučil a na Novákovo doporučení v polovině dvacátých let Mužík nastoupil na Státní průmyslovou školu stavební v Jaroměři.

Původní dřevěná okna vyžadují stálou péči

Velkou zkušenost Čeňkovi Mužíkovi potom přineslo tříleté působení v ateliéru pardubického stavitele Karla Řepy. V roce 1929 byl Čeněk Mužík přijatý na Státní školu uměleckoprůmyslovou v Praze a navštěvoval také architektonickou speciálku profesora Otakara Novotného. Potřebnou praxi pro samostatnou činnost architekta Čeněk Mužík potom získal u renomovaných architektů Karla Honzíka a Josefa Havlíčka, se kterými se podílel na projektu Všeobecného penzijního ústavu na pražském Žižkově. Zásadní byla také spolupráce s architekty Karlem Říhou a Bedřichem Feuersteinem.

Čeněk Mužík už v roce 1931 vyhrál architektonickou soutěž na budovu Veřejné obchodní školy v Chocni, a to v konkurenci renomovaných architektů. Jak už bylo výše uvedeno, z projektu urbanistického řešení městské čtvrti Pod Homolí nakonec sešlo. Čeněk Mužík realizoval své projekty v ulici B. Krawce, kde navrhl bytové domy v levé frontě zástavby a na druhé straně rodinné vily, z nichž vyniká zejména dům manželů Láskových.

Dům Bohumila Malého se ztrácí v zeleni

V roce 1936 si Čeněk Mužík založil vlastní architektonický ateliér. Podle jeho návrhů bylo v Chocni postaveno téměř čtyřicet rodinných domů. Čeněk Mužík se také podílel na koncepci urnového háje, mezi jeho veřejné stavby patří Staňkovo sanatorium, obytný dům s obchody Okresní hospodářské záložny a řada dalších. 

Mužík realizoval svoje projekty i v dalších městech a obcích východních Čech, v sousedním Vysokém Mýtě nebo Ústí nad Orlicí. V Hrochově Týnci navrhl radnici, v Polici nad Metují divadlo, v Hradci Králové zase administrativní budovu čokoládovny Jitřenka. Jsou to ale i stavby školních budov, kromě Chocně je architekt realizoval v Horním Jelení nebo Cerekvici nad Loučnou.

Vila manželů Prchalových v Chocni vznikla ve třicátých letech minulého století

V období 2. světové války Čeněk Mužík svou činnost pozastavil a ateliér, ve kterém vzniklo více než 100 architektonických zakázek, skončil s rokem 1948. Mužík potom působil ve státní organizaci Stavoprojekt a v rámci Studijního a typizačního úřadu v Praze navrhoval kromě projektů škol také například budovy požárních stanic nebo národních výborů. Vedoucím architektem choceňského ateliéru Stavoprojektu zůstal Čeněk Mužík až do roku 1969, zemřel v roce 1988. 

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

tajny_denik.jpg

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.