Selské rody v Pardubickém kraji
Selský rod Tmějů z Pohory
Tmějové se usadili na Litomyšlsku na konci 16.století, do Čech ale přišli jako Litochlebové pravděpodobně už s Janem Lucemburským.
První se na Pohoře (dnes součásti Sebranic) objevil Vavřinec Tmey v roce 1596. Statek č. 1 si nejprve pronajímal a o dvě léta později ho koupil, k němu i 12 ha polí.
Výměra přilehlých polí se zvyšovala nebo naopak snižovala v průběhu staletí podle toho, v jaké situaci se rod Tmějů nacházel. Když například v roce 1877 přišlo deset dětí Tmějů během půl roku o oba rodiče a zůstaly tak na statku samy, snížila se výměra z 20 na 15 hektarů. Děti (3 - 23 let) se ale o sebe i hospodářství dobře postaraly. Dnes Tmějovi hospodaří na 80 ha půdy a 40 ha lesa.
Rodová kronika
Historii rodu Tmějů (do roku 1450 Litochlebů) podrobně zkoumal Josef Tměj (narozen v roce 1936). Souhrou trpělivého bádání i několika šťastných náhod se dopátral svých předků, kteří přišli do Prahy pravděpodobně jako doprovod Jana Lucemburského kolem roku 1310.
Josefovi Tmějovi usnadnil práci jeho strýc, který před druhou světovou válkou žádal o přidělení kamenné desky, jako důkazu o starobylosti rodu Tmějů. Z matrik a archivů musel doložit, jak dlouho Tmějovi obývali statek na kraji Pohory. Kamenná deska je ve štítu domu dodnes. Posbírané archiválie ale velmi pomohli dalšímu písmákovi o 70 let později, už zmíněnému Josefu Tmějovi, který se rozhodl sepsat kroniku svého rodu. Kronika má několik částí, podrobně se věnuje všem nástupnickkým generacím, které byly vlastníky statku po Vavřincovi z konce 16. století. Zjistil například, že druhý muž Vavřincovi matky Kryštof Kobr byl popraven spolu s dalšími 26 českými pány na Staroměstském náměstí v roce 1621. Tmějové, aby zachovali své majetky, museli přestoupit ke katolické víře.
Zajímavosti z kronik i archivů
Josef Tměj zapsal vše, co si pamatoval z vyprávění svých předků a doplnil o informace, které se mu podařilo najít v archivech a farních matrikách. Pro budoucí generace zachoval například vyprávění svého děda o poměrech na vesnici na počátku 20.století.
Strýc Jiří přijel někdy kolem roku 1900 z Vídně na kole. Velké kolo vpředu, malé vzadu, a na něm malé světlo – karbidku, když jel večer po Pohoře a svítil, starší ženy se křižovaly a utíkaly domů, že prý má spolky s čertem, který mu svítí na cestu. Taková zaostalost ještě panovala na vesnicích!
O majetek je připravila až nucená kolektivizace
Vstup do JZD zažil Josef Tměj spolu s otcem, v tu dobu oba úspěšně hospodařili na Pohoře na statcích č. 9 a 10. Původní statek z kraje vesnice zůstal v rodině strýce, který neměl potomky, dům byl prodán a tak po 400 letech skončilo jeho držitelství v rodu Tmějů. Ovšem "věrnost půdě", jak je uvedeno na kamenné desce štítu tohoto statku, Tmějovi dodrželi. Po roce 1989 požádali v restitucích o vrácení majetku a začali znovu soukromě hospodařit.
Kronikáři Josefu Tmějovi se podařilo neuvěřitelné dílo. Dohledal předky svého rodu až do počátku 15. století, bohužel zdravotní stav mu už nedovoluje v dalším bádání a psaní kroniky pokračovat. Tento starobylý rod má ale další kronikáře, nezbývá než popřát, aby nikdo z Tmějů nemusel napsat poslední stránku.
Související
-
Zapomenutá historie Choceňského Polska
Během první světové války našlo 22 tisíc válečných uprchlíků přechodný domov v samé blízkosti Chocně. Během podzimu roku 1914 zde vyrostla baráková kolonie.
-
Příběhy z týlu a fronty druhé světové války
Veteráni i pamětníci z východních Čech vzpomínají na události druhé světové války, která začala 1. září před 80 lety.
-
Druhá republika ve východních Čechách
Druhá republika trvala jen 167 dní. Byla o třetinu menší než její předchůdkyně, přišla ale o mnohem víc než o území.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.