Spolu na zkoušku, koncert a pak i domů. Tak vypadá manželství houslistů Ježkových

„Nikdo nemá vyčnívat, cílem je, abychom působili jako jeden celek a jeden tým,“ vysvětluje Vendula Ježková.

Dali se dohromady před 20 lety právě v Komorní filharmonii Pardubice. Mají dceru, která sice hraje na příčnou flétnu, ale ve stopách svých rodičů na dráhu profesionální muzikantky zatím jít nechce. „Byla sice přijatá na konzervatoř, ale dala přednost gymnáziu. Třeba jí to ještě osloví. Nicméně jí rozhodně nenutíme,“ vysvětlují jednohlasně Vendula i Libor. „Možná jí odradilo i to, že s námi chodila od mala po koncertech, místo toho aby se v klidu třeba koukala doma na pohádky. Ví, co ten život obnáší,“ dodává Libor.

Dvoje housle v jedné domácnosti

Společný osobní i profesní život jim oběma vyhovuje. Když potřebují cvičit každý zvlášť, Libor odchází na konzervatoř, Vendula zůstává doma. Je to tak pro jejich pohodlí i efektivitu práce lepší, shodují se. Tím, že spolu tráví opravdu hodně času, mají také mnoho společných zážitků. Vzpomínali třeba na zájezd v Itálii, kde na koncert nedorazil dirigent. Jeho roli pak musel převzít Libor jakožto koncertní mistr na pozici prvních houslí.

Čtěte také

Houslaři nemají kam spěchat. Materiál jim zraje hromadu let

„Vzpomínám si, jak jsem obdivovala ten klid, se kterým se s tím vypořádal. I když samozřejmě velkou zásluhu na tom, že se to povedlo, mají všichni kolegové. V tu chvíli jsme se na Libora všichni napojili, museli jsme ho sledovat. Dirigoval vlastně tahy smyčcem, kýváním těla, a do toho hrál všechny své party. Byl to krásný zážitek. Dokonce jsme pak v šatně z legrace říkali, že teď už budeme hrát jedině bez dirigenta,“ popisuje Vendula Ježková.

Oba se shodují také na tom, že hraní na housle je baví čím dál tím víc. Vendula si dokonce prošla zraněním šlach na ruce, kdy rok a půl nemohla hrát a byla na nemocenské. Od té doby si podle svých slov užívá o to víc každou zkoušku, každý koncert a každý okamžik, kdy může svojí profesi vykonávat.