Srdcař roku 2021 Josef Fidler o tkaní na Betlémě, žinylce a umělém hedvábí
Tkadlec Josef Fidler z Hlinska vkládá do své práce nejen um, ale i cit a skutečné srdce. A za titul Živnostník – Srdcař roku 2021 je velmi vděčný.
S tkalcovstvím začal před šesti lety, kdy získal do pronájmu chalupu na Betlémě v Hlinsku. A tam začal s výrobou ručně tkaných výrobků.
Výrobou žinylky se v Hlinsku živily tisíce lidí
„Ta chalupa na Betlémě v Hlinsku je z roku 1799. A až do roku 1904 tam klapaly stavy. Skutečně tam žily generace tkalců. Když jsem tam poprvé přišel, cítil jsem, že ta chalupa, kde desítky let mlátily stavy, křičí o pomoc. Tak jsem tam ty stavy vrátil, a mlátím do nich teď já,“ usmívá se Josef Fidler.
Čtěte také
V 19. století bylo Hlinsko žinylkovou velmocí, hlavně díky Josefovi Laškovi – hlineckému průmyslníkovi, který získal patent na jutu, ze které se vyráběly pověstné koberečky. Tkaním se v obci živilo tři a půl tisíce lidí. Vyráběly se potahy na polštářky, nástěnky za otomany v podobě krajinek, myslivců či husopasek, přehozy přes postele, a podobně.
Žinylku ale znají lidé hlavně v podobě babičkovské šály s mohutnými třásněmi. Josef Fidler obnovil tuto tradici, ale v moderním hávu. „Už nechci kytičky, ornamenty a růžičky, to v současnosti nikoho neosloví. Zakládám si na jednobarevných modrých, šedých a černých tónech,“ vysvětluje Fidler.
Umělé hedvábí vzniklo ze střelné bavlny
Šály a plédy se tkaly z přírodního hedvábí, to ale nebylo pro každou ženu z každé chalupy, protože hedvábí bylo velmi drahé. Teprve s příchodem umělého hedvábí došlo k velké popularitě žinylkových šál.
„Nahradit přírodní hedvábí umělým vláknem se pokusil v 18. století hrabě Chamaré, který rozpustil střelnou bavlnu, vzniklou kaši protlačil tryskami, a tak vzniklo první umělé hedvábí. Ale neslo s sebou vlastnosti střelné bavlny, bylo snadno zápalné. Když taková dáma se šálou z umělého hedvábí prošla kolem svícnu, tak vzplála. Takovými cestami šla historie,“ usmívá se Živnostník - Srdcař roku 2021 Josef Fidler.
Související
-
V rukách Josefa Fidlera vzniká historickými metodami současná móda
Tkadlec Josef Fidler v historickém objektu hlinecké památkové rezervace Betlém Hlinsko pokračuje v tradici ručního tkaní. Jeho jméno lidé automaticky spojují s žinylkou.
-
Žinylka je zase doma. Josef Fidler vrací do Hlinska svou lásku
O její obnovu usiloval dlouho. Začínal metodou pokus omyl. O žinylce si četl v knihách z antikvariátů. Jeho cílem bylo získat pro tkaninu aspoň kousek její někdejší...
-
Babka, člunek, pudítko… Jednoduchý tkalcovský stav si můžete vyrobit i doma
Tkaní patří mezi náročné ruční práce. Výsledky má jen ten, kdo je zručný a trpělivý. Můžete si jednoduše vyzkoušet, jestli vás to bude bavit. Co k tomu budete potřebovat?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka