Babka, člunek, pudítko… Jednoduchý tkalcovský stav si můžete vyrobit i doma

6. březen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tkadlec Josef Fidler z Hlinska

Tkaní patří mezi náročné ruční práce. Výsledky má jen ten, kdo je zručný a velmi trpělivý. Můžete si jednoduše vyzkoušet, jestli vás to bude bavit. Co k tomu budete potřebovat? Poradil nám tkadlec z Hlinska Josef Fidler, který jako jediný v republice umí utkat tradiční žinylku.

„Tkalcovský rám si vyrobíte jednoduše z tvrdého kartonu ve tvaru obdélníku. Na protilehlých stranách uděláte půlcentimetrové zářezy a mezi ně navinete osnovu. Pak se proplétá jedna nit nahoře, jedna dole, proplete se celou řadou a hřebenem se přitluče,“ vysvětluje základy tkaní Josef Fidler.

I děti se to tímto způsobem naučí techniku tkaní. Pokud se vám to zalíbí, můžete si koupit jednoduchý tkalcovský stav s pevným listem. I ten umožňuje podle Josefa Fidlera tkát nádherné věci. Ceny takového stavu se pohybují od třech tisíc výše.

Vzpomínáte na tapiko?

V 80. letech se prodával v Československu tkalcovský rám z umělé hmoty. Jednalo se o tzv. dětský stav. „Na tom se nedalo utkat nic. Ten, který to navrhnul, by si zasloužil fláknout člunkem,“ směje se Josef Fidler, kterého ani tato neblahá zkušenost z dětství od tkaní neodradila.

Tkalcovský stav Josefa Fidlera

Velkým hitem v 80. letech bylo tapiko. Základem byla řídká tkanina a háček, kterým se do tkaniny zapichovaly různobarevné kousky vlny. Podle obrazových předloh vznikaly koberečky s různými barevnými variacemi.

„My se sestrou jsme vymysleli další zábavu. Potřebovali jsme k tomu jediné - tužku verzatilku. Tím kovovým krytem jsme protáhli chemlon, nad svíčkou roztavili a lepili na kanavu. Smradu bylo po celém domě. Ale strašně nás to bavilo, i když se v domě nedalo dýchat,“ směje se Josef Fidler.

Dnes je Josef Fidler evropskou jedničkou ve výrobě žinylky. Hlinecká žinylka je dokonce na seznamu Kulturního dědictví České republiky. Ale tkadlec z Hlinska jí dává moderní vizáž.

Bez zajímavosti určitě není, že si sám pěstuje na Veselém kopci u Hlinska len, který dále zpracovává a ukazuje veřejnosti, jak se přede na kolovratu. To, že je potřeba osvěta i v tomto směru, dokládá výrok jednoho z návštěvníků, který přivedl do dílny svého syna. Jeho výrok si Josef Fidler zapsal navždy do paměti: „Péťo, a teď se podívej, jak tady z bavlny na kolovratu pán plete svetr.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?