Babka, člunek, pudítko… Jednoduchý tkalcovský stav si můžete vyrobit i doma

6. březen 2020

Tkaní patří mezi náročné ruční práce. Výsledky má jen ten, kdo je zručný a velmi trpělivý. Můžete si jednoduše vyzkoušet, jestli vás to bude bavit. Co k tomu budete potřebovat? Poradil nám tkadlec z Hlinska Josef Fidler, který jako jediný v republice umí utkat tradiční žinylku.

„Tkalcovský rám si vyrobíte jednoduše z tvrdého kartonu ve tvaru obdélníku. Na protilehlých stranách uděláte půlcentimetrové zářezy a mezi ně navinete osnovu. Pak se proplétá jedna nit nahoře, jedna dole, proplete se celou řadou a hřebenem se přitluče,“ vysvětluje základy tkaní Josef Fidler.

I děti se to tímto způsobem naučí techniku tkaní. Pokud se vám to zalíbí, můžete si koupit jednoduchý tkalcovský stav s pevným listem. I ten umožňuje podle Josefa Fidlera tkát nádherné věci. Ceny takového stavu se pohybují od třech tisíc výše.

Vzpomínáte na tapiko?

V 80. letech se prodával v Československu tkalcovský rám z umělé hmoty. Jednalo se o tzv. dětský stav. „Na tom se nedalo utkat nic. Ten, který to navrhnul, by si zasloužil fláknout člunkem,“ směje se Josef Fidler, kterého ani tato neblahá zkušenost z dětství od tkaní neodradila.

Tkalcovský stav Josefa Fidlera

Velkým hitem v 80. letech bylo tapiko. Základem byla řídká tkanina a háček, kterým se do tkaniny zapichovaly různobarevné kousky vlny. Podle obrazových předloh vznikaly koberečky s různými barevnými variacemi.

„My se sestrou jsme vymysleli další zábavu. Potřebovali jsme k tomu jediné - tužku verzatilku. Tím kovovým krytem jsme protáhli chemlon, nad svíčkou roztavili a lepili na kanavu. Smradu bylo po celém domě. Ale strašně nás to bavilo, i když se v domě nedalo dýchat,“ směje se Josef Fidler.

Dnes je Josef Fidler evropskou jedničkou ve výrobě žinylky. Hlinecká žinylka je dokonce na seznamu Kulturního dědictví České republiky. Ale tkadlec z Hlinska jí dává moderní vizáž.

Bez zajímavosti určitě není, že si sám pěstuje na Veselém kopci u Hlinska len, který dále zpracovává a ukazuje veřejnosti, jak se přede na kolovratu. To, že je potřeba osvěta i v tomto směru, dokládá výrok jednoho z návštěvníků, který přivedl do dílny svého syna. Jeho výrok si Josef Fidler zapsal navždy do paměti: „Péťo, a teď se podívej, jak tady z bavlny na kolovratu pán plete svetr.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.