Ze semínka lnu udělá ubrus. Josef Fidler miluje tradiční tkalcovské umění
Tkadlec Josef Fidler ovládá naprosto výjimečnou věc. Jako jeden z mála lidí v naší zemi umí zpracovat len od semínka až po lněný výrobek. Co to obnáší? Rosení lnu na poli, sušení a následné zpracování na trdlici, potěrání, vochlování a nakonec tkaní a výroba lněných ubrusů.
Josef Fidler je vyznavačem tradičního zpracování lnu. Jak říká, podstatou jeho života je vracet vše, co bylo původní, zpět do života. „Nesnesl bych, aby se lidskou prací mrhalo. Naši předkové nedělali nic zbytečně a já v tom chci pokračovat,“ říká tkadlec, který pro svou práci žije.
Tradice pěstování lnu na Veselém Kopci
Tkadlec Josef Fidler pomáhá obnovovat tradici pěstování a zpracování lnu ve skanzenu na Veselém Kopci. Přímo v areálu skanzenu je políčko, kde se len pěstuje. Výsev lnu začíná v dubnu až květnu. V červenci len kvete a vyniká blankytně modrou barvou.
„Když vidím ten modrý lán, říkám si, co je víc? Český len nebo francouzská levandule? Já v tom mám tedy naprosto jasno,“ usmívá se Josef Fidler.
Na kochání ale moc času není. Místo květů se brzy vytvoří tobolky se semeny. A ty jsou ukazatelem zralosti vlákna. Len se vytrhává, když jsou tobolky zelenožlutohnědé. To je len nejkvalitnější. A to se děje v srpnu.
Len se vytrhává i s kořeny a nechává se schnout v útvaru zvaném kaplička. Poté se lněné stonky zpracovávají pomocí drhlenu.
Co se děje v pazderně
Len se zpracovával v pazdernách. Na Veselém kopci je právě taková suška lnu k vidění i s původním vybavením. Název pazderna je odvozen od slova pazdeří. A to je vysušený vnitřek stonků lnu. Jsou to vlastně piliny. I ty ale naši předkové dokázali využít.
Sušky stály mimo vesnici. Stačila totiž jiskra a popelem by lehla nejen pazderna, ale i celá vesnice.
Pazdeří je odpad, který se nevyhodí
Skutečně usušený len byl až v září, spíše v říjnu. V té době se len se mohl začít zpracovávat. Svazek stonku se nalámal, nejdřív ručně a pak přišla ke slovu trdlice.
„Od toho vzniklo i trdlo, protože když se nesoustředíte a necháte si tam palec, tak si ublížíte,“ směje se Josef Fidler.
„Ze lnu je vlastně jediný odpad a to jsou slupky z tobolek, ale i ty se využívaly v tabákovém průmyslu na výrobu cigaretových papírků,“ vysvětluje tkadlec.
Potěrání a vochlování
Když se len nalámal, přišel ke slovu potěrák. To je dřevěná destička s hrankou. Svazek stonků lnu se potěrákem přejíždí, a tím se z něj dostává zbytek pazdeří a hrubá koudel. Z té se vyráběly provazy.
Další fází úpravy lnu je vochlování. Svazkem stonků lnu se projíždí mezi deskou s hroty a dochází k vyčesávání lepší koudele a oddělování jednotlivých vláken. Deska s hroty vypadá jako kartáč. Vochluje se tak dlouho, až zůstanou jen ta nejjemnější vlákna. Těm se říká lénka. A mezi hroty zůstává koudelka. Jemnější koudel se využívala na hrubou přízi. Vyráběly se z ní pytle, plachty a různá plátna.
„Koudelka je také vynikající pomůcka pro instalatéry. Když se přiřítí studená vlna pod tlakem, tak se len umí nafouknout a utěsní mezery. Dokáže také vyvolat tlaky vody v potrubí, což žádný silikon nemůže nahradit,“ říká Josef Fidler.
Panenkou to končí
Když je hladkých vláken vytvořených ze stonků lnu zhruba metr na délku, tak se v polovině přehnou a svážou. Vznikne panenka.
„Panenku si beru do chalupy na Betlémě v Hlinsku, kde ještě asi čtrnáct dnů schne. Začátkem listopadu si vezmu vřetánko a v chalupě předu. Z příze pak vyrábím lněné ubrusy, které nás už brzy budou reprezentovat ve světě. Na to se moc těším,“ uzavírá tkadlec Josef Fidler.
Související
-
Žinylka je zase doma. Josef Fidler vrací do Hlinska svou lásku
O její obnovu usiloval dlouho. Začínal metodou pokus omyl. O žinylce si četl v knihách z antikvariátů. Jeho cílem bylo získat pro tkaninu aspoň kousek její někdejší...
-
Babka, člunek, pudítko… Jednoduchý tkalcovský stav si můžete vyrobit i doma
Tkaní patří mezi náročné ruční práce. Výsledky má jen ten, kdo je zručný a trpělivý. Můžete si jednoduše vyzkoušet, jestli vás to bude bavit. Co k tomu budete potřebovat?
-
V rukách Josefa Fidlera vzniká historickými metodami současná móda
Tkadlec Josef Fidler v historickém objektu hlinecké památkové rezervace Betlém Hlinsko pokračuje v tradici ručního tkaní. Jeho jméno lidé automaticky spojují s žinylkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.