Staré kontrabasy dostávají v rukou pardubického renovátora nový život

5. květen 2022

Sám se k tomuto nástroji dostal až po třicítce, když si koupil svojí vlastní basu. Nehrála úplně dobře, ale široko daleko nebyl nikdo, kdo by si s tím poradil. A tak začala nová etapa života Marka Schebesty, která je zasvěcená právě kontrabasům, jejich seřizování a renovacím. Dokonce si jednu basu sám postavil.

Většinou se ale věnuje renovacím starých nástrojů, případně seřizováním těch funkčních. Hráči na kontrabas si totiž ani s tím často nevědí rady. Na konzervatořích se stavba nástroje a jeho základní úpravy neučí.

Marek Schebesta ve svém ateliéru

Marek Schebesta proto pořádá i workshopy, kde se své znalosti snaží předávat dál. Posledního takového workshopu se účastnil i pan Lubor, který učí na Základní umělecké škole a právě základní seřízení a případně diagnostiku závad potřebuje znát.

Basa tvrdí muziku

Marek Schebesta se učil u známého pardubického houslaře Jana F. Veselého, ale od začátku věděl, že se chce věnovat pouze kontrabasům. Rčení, že „basa tvrdí muziku“, považuje za naprosto pravdivé. Sice se tomuto nástroji nevěnoval od dětství, ale o to víc mu učaroval později. A ve svém okolí má několik dalších takových lidí. „S láskou ke kontrabasu se člověk buď narodí, nebo možná častěji k té base musí dospět“, vysvětluje Marek Schebesta.

Marek Schebesta se řemeslu učil u známého houslaře Jana F. Veselého

Každý očekává od nástroje něco trochu jiného, a tak si zkrátka každá basa musí najít svého správného majitele. Konstrabasy se totiž liší velikostí, tvarem, kobylkou, struníkem a někdy dokonce i počtem strun. Většina kontrabasů má struny čtyři, ale existují i pětistrunné. Marek Schebesta ale vysvětluje, že to jsou nástroje pro profesionály většinou do orchestrů.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.