Stateční v odboji: příběhy druhé světové války
Farář Otokar Kadlec věřil v Boha, komunismus a pistole svých přátel
Celý seriál:
Telecké faře se za války říkalo partyzánský hotel. Gestapo si pro jejího evangelického faráře Otokara Kadlece přijelo v lednu 1945. Farář sice stačil utéct, ale gestapo si odvezlo jeho ženu Jaroslavu. Po brutálních výsleších se ocitla v terezínské Malé pevnosti, kde zůstala do konce války.
Otokar Kadlec se narodil v roce 1900 v Proseči v tradiční evangelické farářské rodině. Po studiích evangelické teologické fakulty odešel v roce 1924 na faru v obci Telecí, kde sloužil až do své smrti v roce 1955.
Na telecké faře žil se svojí ženou a adoptovanou dcerkou Rutkou. A do války odvedl velký kus práce, nechal postavit novou sborovou místnost a opravit kostel, včetně výměny oken, dveří a podlahy. Vzorně se staral o sbor, který před válkou čítal až tři tisíce duší. Farář byl skvělý kazatel a jeho kázání plnila kostel věřícími z celého okolí. Obzvlášť během války, kdy neohroženě hovořil o zlu nacistické okupace, odmítl zvonit na Hitlerovy narozeniny a faru poskytl jako útočiště odboji.
Zklamání ze Západu
Dlouhé měsíce se na telecké faře zdržoval profesor Josef Grňa (Petiční výbor věrni zůstaneme), jedna z hlavních osob nekomunistické odbojové skupiny Rada tří, která formovala partyzánské jednotky v prostoru Českomoravské vrchoviny. Farář Kadlec se plně zapojil do odboje, jedním z jeho úkolů byla příprava a organizace shozových míst. A přestože několikrát, po přijetí hesel z Londýna, taková místa a lidi zorganizoval, k shozu zbraní nedošlo. Londýn vyzýval k boji proti okupantům, ale zbraně dostali odbojáři na Vysočině až později od Sovětů. To vedlo k velkému rozčarování a pravděpodobně i ke Kadlecově příklonu k Východu a nekritickému obdivu všeho sovětského.
Z fary Partyzánský hotel
Na telecké faře se chvílemi zdržovalo až osmnáct odbojářů, ve dvou upravených pokojících našli chvíli klidu, jídlo i čisté prádlo. Proto se jí začalo mezi lidmi říkat Partyzánský hotel. Tato skutečnost nemohla ujít hledáčku gestapa a to si 21. ledna 1945 pro faráře přijelo. Telecká kronika obsahuje zápis Otokara Kadlece a jeho ženy Jarmily, kteří události toho dne i dnů následujících barvitě popisují. Poslechněte si je v našem pořadu, ukázky načetli herci Klicprova divadla.
Agitátor kolektivizace
V květnu 1945 se farář Kadlec vrátil na teleckou faru s celou rodinou. A dál pracoval pro místní evangelický sbor. Vedle evangelia kázal o prospěšnosti kolektivizace, která na vesnici dopadla velmi těžce. Přinesla veřejné procesy, zatýkání, věznění, vystěhování a rozpad kdysi tak velkého a soudržného sboru v obci Telecí.
Otokar Kadlec byl dozajista odvážný člověk, schopný a oblíbený farář, a možná jen nedostal dost času na to, aby viděl a zhodnotil, jaké škody páchá sovětský vliv v české společnosti.
Související
-
Příběhy z týlu a fronty druhé světové války
Veteráni i pamětníci z východních Čech vzpomínají na události druhé světové války, která začala 1. září před 80 lety.
-
Druhá republika ve východních Čechách
Druhá republika trvala jen 167 dní. Byla o třetinu menší než její předchůdkyně, přišla ale o mnohem víc než o území.
-
Ať žije republika!
Zpráva o vzniku samostatné Československé republiky vzbudila v mnoha městech radost a bouřlivé ovace. V některých smutek, zmatek a odpor.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
