Farář Otokar Kadlec věřil v Boha, komunismus a pistole svých přátel

Otokar Kadlec se narodil v roce 1900 v Proseči v tradiční evangelické farářské rodině. Po studiích evangelické teologické fakulty odešel v roce 1924 na faru v obci Telecí, kde sloužil až do své smrti v roce 1955. 

Na telecké faře žil se svojí ženou a adoptovanou dcerkou Rutkou. A do války odvedl velký kus práce, nechal postavit novou sborovou místnost a opravit kostel, včetně výměny oken, dveří a podlahy. Vzorně se staral o sbor, který před válkou čítal až tři tisíce duší. Farář byl skvělý kazatel a jeho kázání plnila kostel věřícími z celého okolí. Obzvlášť během války, kdy neohroženě hovořil o zlu nacistické okupace, odmítl zvonit na Hitlerovy narozeniny a faru poskytl jako útočiště odboji.

Zklamání ze Západu

Dlouhé měsíce se na telecké faře zdržoval profesor Josef Grňa (Petiční výbor věrni zůstaneme), jedna z hlavních osob nekomunistické odbojové skupiny Rada tří, která formovala partyzánské jednotky v prostoru Českomoravské vrchoviny.  Farář Kadlec se plně zapojil do odboje, jedním z jeho úkolů byla příprava a organizace shozových míst. A přestože několikrát, po přijetí hesel z Londýna, taková místa a lidi zorganizoval, k shozu zbraní nedošlo. Londýn vyzýval k boji proti okupantům, ale zbraně dostali odbojáři na Vysočině až později od Sovětů. To vedlo k velkému rozčarování a pravděpodobně i ke Kadlecově příklonu k Východu a nekritickému obdivu všeho sovětského.

Z fary Partyzánský hotel

Na telecké faře se chvílemi zdržovalo až osmnáct odbojářů, ve dvou upravených pokojících našli chvíli klidu, jídlo i čisté prádlo. Proto se jí začalo mezi lidmi říkat Partyzánský hotel. Tato skutečnost nemohla ujít hledáčku gestapa a to si 21. ledna 1945 pro faráře přijelo. Telecká kronika obsahuje zápis Otokara Kadlece a jeho ženy Jarmily, kteří události toho dne i dnů následujících barvitě popisují. Poslechněte si je v našem pořadu, ukázky načetli herci Klicprova divadla. 

Památník Rady tří před farou v obci Telecí|foto:Johana Bedřichová

 Agitátor kolektivizace

V květnu 1945 se farář Kadlec vrátil na teleckou faru s celou rodinou. A dál pracoval pro místní evangelický sbor. Vedle evangelia kázal o prospěšnosti kolektivizace, která na vesnici dopadla velmi těžce. Přinesla veřejné procesy, zatýkání, věznění, vystěhování a rozpad kdysi tak velkého a soudržného sboru v obci Telecí. 

Otokar Kadlec byl dozajista odvážný člověk, schopný a oblíbený farář, a možná jen nedostal dost času na to, aby viděl a zhodnotil, jaké škody páchá  sovětský vliv v české společnosti.