Stateční v odboji: příběhy druhé světové války

Stavitel Zdeněk Šukal se za války ukrýval tři a půl roku

Zdeněk Šukal se zapojil do protinacistického odboje už na podzim roku 1939. S nejbližšími přáteli shromažďovali zbraně a střelivo a připravovali se na ozbrojené povstání. Skupina Václava Doležala z Nasavrk, pod kterou patřil, byla ale na podzim roku 1941 prozrazena a jedenatřicetiletý Zdeněk Šukal musel zmizet. Až do konce války se skrýval v lesích Železných hor a Vysočiny.

Spolupracoval se západním odbojem i skupinami z východu, jejichž činnost se na Vysočině ne vždy bezproblémově prolínala. Výbornou znalost terénu i lidí využíval při příjmu i zapojení do ilegální činnosti parašutistů z výsadkových skupin - Františka Pavelky z operace Percentage, parašutisty z výsadku Calcium a ke konci války výsadkaře z Platinum-Pewter.

Po zatčení velitele jejich skupiny Václava Doležala si gestapo jelo i pro Zdeňka Šukala, ten na poslední chvíli utekl i se svým nejbližším kolegou Jaromírem Papršteinem a žili až do konce války v ilegalitě.

Konce války se dožil, oženil se a do mladé rodiny se narodily dvě dcerky. Bohužel po komunistickém převratu upadl Zdeněk Šukal v nemilost a za podporu prozápadního odboje byl poslán na dva roky do tábora nucených prací na stavbu Sečské přehrady.

Vpravo je nasavrcký sládek Viktor Nebesář

Po zbytek života byl nucen pracovat v dělnických profesích. Poválečná nepřízeň režimu, osobní a zdravotní problémy se podepsaly na psychice Zdeňka Šukala. V posledních týdnech svého života si stěžoval, že je sledován. Rodina této informaci nevěnovala větší pozornost. Den po pohřbu jeho přítele z odboje Jaromíra Paperštaina byl Zdeněk Šukal ve sklepení svého domu nalezen oběšený.

Spustit audio

Související