Josef Hrabáček si po návratu z vězení postavil domek, jednou v něm přespal a zemřel

Mlýn na řece Moravské Sázavě stojí od poloviny 17. století. Hrabáčkovi ho koupili v roce 1870, zrekonstruovali, přistavěli pilu a usadili dvě Francisovy turbíny. Mleli, i když mlynáře honilo po lesích gestapo, definitivně jim zastavili mlýnské kolo až komunisté, když Josefa Hrabáčka poslali do vězení a rodinu vystěhovali.

8 fotografií

Vesnice Výprachtice se ocitla po Mnichovské dohodě v zabraném území Sudet, přestože měla většinově české obyvatelstvo. Místní s odtržením od republiky nesouhlasili a od začátku usilovali o nápravu věcí. Po 15.březnu 1939 jejich snahy o posun hranic ztratily na významu, ale přelily se v ilegální boj proti nacistickým okupantům.

Odboj na Lanškrounsku

V Hrabáčkově mlýně vznikla 28. září 1940 místní odbojová skupina (vedle samotného Josefa Hrabáčka to byl další mlynář Josef Knápek z Herbortic, rolník Josef Kubín a výprachtický řezník Josef Mrázek), která se na jaře 1941 napojila na ilegální organizaci operující na severní Moravě - Sdružení československých vlastenců.

Josef Hrabáček|foto:archiv Davida Petra

Připravovali povstání proti okupantům, shromažďovali zbraně a tvořili mobilizační soupisy. V březnu 1944 byla organizace prozrazena a začalo rozsáhlé zatýkání. Josef Hrabáček tušil, že gestapo přijde i pro něho a poslední dny trávil v úkrytu pod pilou, který na počátku války vybudoval se svou ženou. Gestapo prohledalo mlýn a tři dny na Hrabáčka v mlýně čekalo. Nedočkalo se. K výslechu odvezli manželku Pavlínu a syna Josefa. Mlynář Hrabáček se schovával v lesích a v domech sousedů z okolí. Němci ho stále hledali, dokonce na něho vypsali odměnu pět tisíc říšských marek, ale marně. Hrabáček se dočkal konce války i díky spolupráci s některými německými četníky, kteří místní odbojáře informovali a kryli.

Masakr v Lanškrouně

Po další vlně zatýkání se na konci dubna 1945 spojila skupina odbojářů vedená Hrabáčkem s partyzány velitele Josefa Hýbla ( Borecký), kteří operovali v okolí Suchého vrchu. S Josefem Hýblem měl vyhrocené spory, které vyvrcholily po tragických událostech na lanškrounském náměstí.

Po příchodu partyzánů do Lanškrouna byl díky svojí přirozené autoritě jmenován prvním předsedou Revolučního okresního národního výboru. A z pozice funkce byl Hýblem přizván, aby předsedal partyzánskému (revolučnímu) soudu. 17. května přivedli Hýblovi muži na lanškrounské náměstí asi čtyři tisíce Němců z města a okolí. Hýbl žádal povolení všechny postřílet, čemuž Hrabáček zabránil. Nedokázal ale zabránit zvěrstvům, které se prvního dne na náměstí děly. Po návratu domů nechtěl o událostech mluvit a druhý den už na náměstí nešel.

Soud na náměstí v Lanškrouně|foto:Šárka Kuchtová, kniha Emil Trojan, Tak přísahali

Na lanškrounském náměstí bylo během revolučního soudu ubito 20 Němců, mezi nimi i aktivní podporovatelé českého odboje. Tento údaj není možné ověřit a některé zdroje uvádějí i mnohonásobně vyšší čísla obětí.

Po válce znovu na útěku

Josef Hrabáček se po válce vrátil k mlynářskému řemeslu, ale jako živnostník byl komunistům nepohodlný.  Po upozornění, že se blíží jeho zatčení, naplánoval se synem odchod do emigrace. Na hranicích si to ale rozmyslel a syna poslal dál samotného. Sám se vrátil a jedenáct měsíců se schovával v lese. Opět byla na jeho hlavu vypsaná odměna, nakonec se úřadům přihlásil sám. 

Komunistická justice ho v roce 1950 odsoudila za velezradu a Josefu Hrabáčkovi hrozil trest smrti. Protože ale vlastnil dvojí vyznamenání - jako legionář z první války, tak Československý válečný kříž 1939 za činnost ve válce druhé, byl mu trest snížen na 22 let. Nepustili ho ani na velkou amnestii v roce 1960. Z vězení se dostal až po 14 letech. A neměl se kam vrátit. 

Pila v roce 1980|foto:archiv Davida Petra

Z mlýna velká pila

Rodině komunisté sebrali mlýn i pilu a vystěhovali je do Litomyšle. Josef Hrabáček se ale po návratu z vězení chtěl vrátit do Výprachtic, nechal se i se svou ženou Pavlínou zaměstnat na svojí pile jako řadový zaměstnanec. Brousil svoje pily a dělal to prý náramně dobře. Na svojí pile si nechal nařezat trámky a prkna a postavil si ve Výprachticích roubenku. Podle slov jeho pravnuka Davida Petra v ní jednou přespal a zemřel.

Poslali na ně psy

Současný vlastník pily David Petr vzpomíná, že je otec vzal jednou do Výprachtic se na jejich mlýn podívat. Když zaměstnanci pily slyšeli, že je tam Petr, pustili na ně psy. 

Po Sametové revoluci požádali v restitucích o návrat majetku. Museli si ho vysoudit a přestavěnou pilu i dokoupené pozemky doplatit. Čekala je mnohaletá náročná rekonstrukce. A taky jedno překvapení. V podpilí našli po více než sedmdesáti letech tajný vstup do válečného úkrytu Josefa Hrabáčka. 

Vstup do úkrytu v podpilí v Hrabáčkově mlýně, znovuobjevený po více než sedmdesáti letech|foto:Šárka Kuchtová, Český rozhlas