Stop povodním. Znáte příběh Sečské přehrady?
Seč. Tohle krátké slovo vás možná automaticky přenáší do časů prázdnin a dovolených. Největší vodní nádrž na Chrudimce vznikala dlouhé roky. Celý proces mapuje nová kniha Libora Adámka nazvaná Seč 1920 – 1936 s podtitulem Výstavba jedné přehrady.
„Podobně komplexní dílo o Seči neexistuje. Jsou nějaké drobné brožurky anebo kapitoly v jiných knihách. Pan Adámek musel několikrát zajít do archívů, hrabat se ve starých dokumentech. Většinu knihy zpracoval ve formě bakalářské práce. Jakmile jsem si ji přečetl, zjistil jsem, že to je na knížku. Po nějakých čtyřech letech spatřila světlo světa,“ říká za vydavatele, tedy Vodní zdroje Chrudim, Jan Doucek.
Beletrie i technická příručka
Kniha je psaná jako příběh. Dají se v ní ale najít i detaily, data, informace. „Asi v první pětině nabízí rozkládací mapu přehrady z projektu. Původně byly plány na různé jiné silnice, zachování některých objektů, vybudování dalších továren.“
Kolem výstavby Seče se taky tradují různé bludy. „Třeba se říká, že původně vysoutěžená stavební firma přehradu nedostavěla. Cena díla sice vzrostla trojnásobně, ale dostavěla ho. Celá kapitola se dokonce věnuje výběrovému řízení. Popisujeme výstavbu přehrady od prvotní myšlenky, tedy ještě před rokem 1920, až po rok 1941, kdy se stavěla elektrárna. Výstavbu provázely technické problémy. Měl se používat místní kámen, ale po testech se zjistilo, že to možné není. Stavěla se tak lanovka z osm kilometrů vzdáleného Libkova, což stálo velké náklady i čas.“
Hlavním důvodem výstavby přehrady byly časté povodně na středním a spodním toku řeky Chrudimky. K tomu podle Doucka postupně přibývaly další jako regulace vody a zavlažování polí anebo elektrárenský provoz.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
