Svůj betlém si může vyrobit každý. Z toho, co má rád

17. prosinec 2017

Nemusíte být zrovna skvělí řezbáři, abyste si pokoj vyzdobili vlastním betlémem. Vyrobit jde prý i z uhlí.

Betlém je nejkrásnějším symbolem Vánoc. Ten první postavil v roce 1223 František z Assisi, v lesní jeskyňce nedaleko obce Greccio v italské Umbrii. Byly to prosté jesličky a u nich stál živý osel a volek. První vyřezávaný betlém se objevil v Římě na konci třináctého století a betlémy se postupně začaly objevovat ve vilách italských šlechtických rodů.    

První jesličky na našem území postavili pražští jezuité v roce 1560. Betlémy postupně ve svých kostelích začaly stavět i jiné církevní řády. Vystavování betlémů ale svým dekretem zrušila císařovna Marie Terezie a zákaz potom ještě rozšířil císař Josef II. Vyhnání betlémů z kostelů ale znamenalo opak. Betlémy se tak, díky lidové tvořivosti, objevily i v těch nejchudších chalupách. Jen se musely o trochu zmenšit, protože místa samozřejmě nebylo nazbyt. Tak se například zrodily skříňkové betlémy.

Materiálu a fantazii se meze nekladou 

Pro české betlémářství je typické, že se tvůrci betlémů rozhodně nebáli fantazie. K biblickým scénám přidávali náměty zcela světské. Postavy nejrůznějších řemeslníků a svých sousedů. Betlémy tak zachycují všední život české vesnice a exotická krajina se mnohdy proměnila v ryze českou scenérii. To platí dodnes. Přesvědčit se o tom můžete třeba na právě probíhající výstavě betlémů v Piaristickém chrámu v Litomyšli, kde sdružení Betlémáři Litomyšlska vystavuje přes šedesát betlémů. Historických, současných a z nejrůznějších materiálů, třeba plsti nebo keramické hlíny.

Irena Švecová z Litomyšle na svém Litomyšlském keramickém betlému pracuje přes dvacet let: „Samozřejmě, že nejdříve vnikla Svatá rodina. Když jsem ale jednou v kostelíku na Toulovcově náměstí viděla živý betlém, napadlo mě obohatit betlém o typické litomyšlské scenérie. A také slavné postavy historie města,“ vysvětluje betlémářka.

V keramickém litomyšlském betlému Ireny Švecové přicházejí za Ježíškem slavné osobnosti Litomyšle

V betlému Ireny Švecové tak přichází Ježíškovi zahrát Bedřich Smetana, zpívá mu sbor Vlastimil, nechybí Magdalena Dobromila Rettigová, ale třeba i Vratislav z Pernštejna, který nechal postavit litomyšlský zámek. Betlém Ireny Švecové se rozrostl také o známé postavy novodobé historie. Na scéně se tak objevuje litomyšlský malíř Bohdan Kopecký, sochař Olbram Zoubek nebo emeritní starosta města Miroslav Brýdl.

Kukuřičné šustí nezapomeňte nakropit

Lenka Kmošková letos získala ocenění Nositelka tradice lidových řemesel. Ve svém domě v Sebranicích, kde sídlí i Spolek archaických nadšenců, pořádá kurzy spřádání lnu a také výroby postaviček z kukuřičného šustí. Postavy do betlémů vytváří Lenka Kmošková už od svých dívčích let. „Nejvíc mě baví dělat řemeslníky a figury, které mají ještě nějaké doplňky. Třeba nesou pecen chleba, kytici polního kvítí nebo kosu. Tyto postavy jsou už pravda složitější, ale jednoduchého andělíčka by mohl zvládnout každý,“ dodává s úsměvem Lenka Kmošková.      

Křehká krása krajky

Vyrobit trojrozměrný betlém z krajky chce hodně zručnosti. Ti, kteří paličkují třeba jen krátce, by mohli nejdříve zkusit třeba jen plochý motiv do rámečku.

Krajkový betlém Jitky Dolečkové ze Sloupnice

Krajkářka Jitka Dolečková ze Sloupnice doma v kuchyni opatruje svůj 3D krajkový betlém, pokud zrovna není zapůjčený na nějaké vánoční výstavě.

„Můj betlém není jen bílý krajkový, jak by možná někdo čekal. Králům jsem se nebála udělat barevné pláště,“ říká krajkářka. Barvami hýří i několik korálkových betlémů, které v posledních letech Jitka Dolečková vytvořila. 

Největší betlém mají ve Svitavách

Svitavský vyřezávaný betlém, který je největší v našem kraji, si můžete prohlédnout ve stálé expozici Městského muzea ve Svitavách. Je to velmi cenná památka s dramatickým osudem. Jedná se o soubor čtyř velkých betlémů, které ve městě zůstaly po odsunu německého obyvatelstva.

Svitavský betlém: Srdce, které neodešlo

Svitavský betlém je složený z velkých betlémů, které ve městě zůstaly po odsunu původního německého obyvatelstva

Je to památka, která má dramatický osud, stejně jako lidé v českém pohraničí. Mnozí totiž po válce museli opustit svoje domovy… a svoje betlémy. Příběh největšího vyřezávaného betlému našeho kraje ale stále ještě nekončí.

Příběh Svitavského betlému začíná už v době, kdy oblast Svitavska proslula výrobou a stavěním betlémů. První jména betlémářů ve Svitavách jsou známá už od druhé poloviny 17. století. Svitavský betlém je působivý hlavně díky precizně vyřezané architektuře, která doslova diváka vtahuje, jako by se ocitl uprostřed města. Betlém nyní měří čtyři a půl metru, ale až restaurátoři opraví další jeho části, figurky a mechanismy, rozměry Svitavského betlému by mohly dosáhnout dvanácti metrů.