Ulánbátar před dvaceti lety a dnes? K nepoznání! Příroda ale zůstává v Mongolsku stále fascinující
Cestovatel David Hainall se vrátil do Mongolska po dvaceti třech letech. A zažil doslova šok. Z hlavního města Ulánbátaru se stala supermoderní metropole světového formátu.
„Najednou jsem viděl moderní vysoké mrakodrapy a nákupní centra a permanentní zácpou vozidel. Přitom před třiadvaceti lety jsme po městě chodili pěšky a hodně lidí bydlelo ještě v jurtách v okolí města. Ty už tam dnes neuvidíte,“ říká cestovatel.
Nehostinná poušť, hory i divoké řeky
To, co se na Mongolsku nezměnilo vůbec, je nádherná a pestrá příroda, lidové tradice a zvyky. Když opustíte hlavní město, jste v divočině. Krajina je velmi pestrá. Sever je zalesněný, směrem k západu se tyčí velmi vysoké hory, na jihu poušť Gobi, ve středu země je náhorní plošina s divokými kaňony a řekami. Budhistické chrámy poukazují na převládající vyznání obyvatel Mongolska.
„Funguje tam lidská vzájemnost. Je to určitě i proto, že na rozdíl od hlavního města žije v této rozlehlé zemi, která je dvacetkrát větší než Česká republika, velmi málo lidí. Celkově i s hlavním městem asi tři a půl milionu. A když se dostanete do problémů, vždycky vám pomohou,“ konstatuje David Hainall.
Mongolsko je největší naleziště koster dinosaurů na světě. Výsledky archeologických výzkumů uvidí turisté hlavně v hlavním městě v Muzeu přírody.
„V Ulánbátaru jsem viděl kompletní kostru tyrannosaura rexe. Ale nejzajímavější je oblast v Gobi, v oblasti Planoucích útesů - mongolsky Bayan-Dzak - se nacházejí dokonce zkamenělá vajíčka dinosaurů. U nás se hledají trilobiti, v Gobi zkamenělá vajíčka dinosaurů. Ledasco se tam dá najít i dnes,“ říká cestovatel.
Skopové, nudle a málo koření
V Mongolsku převládají podle Davida Hainalla v jídelníčku nudle nebo rýže a skopové maso. „Mongolové moc nekoření, ale to, co jsem chutnal, bylo moc dobré. Až na sviště grilovaného letlampou,“ směje se David Hainall,“ a popisuje recept:
„Svišť, který žije v Mongolsku, je mohutnější, než ten alpský. Mongolové je dříve lovili ze hřbetu koně, dnes je často střílejí při jízdě na motorce.
Rozdělají si oheň, na kterém do ruda rozpálí kameny. Uříznou zvířeti hlavu, vytáhnou vnitřnosti, dovnitř vloží ty rozpálené kameny, zadrátují a pak vezmou klasickou letlampu a tou sviště prostě ugrilují. Během dvaceti minut to mají hotové,“ uzavírá cestovatel David Hainall a doplňuje, že kameny, které vyjmou z dutiny břišní ještě poslouží domorodcům jako léčivý obklad na bolavé klouby.
Které zvíře chovají Mongolové v největší úctě? A jak vypadají řecko-římské zápasy v mongolském podání? Poslechněte si v záznamu pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
