Unikátní mapě Čech je 300 let. Uvidíte ji v Litomyšli

Müllerova mapa Čech je velmi rozměrná, proto ji v muzeích nevystavují často. V Regionálním muzeu v Litomyšli se ale barokní mapa stala součástí stálé historické expozice. Mapa se skládá z 25 archů, které jsou umístěné v pevných rámech. Po složení mapa vytváří obdélník o rozměru 2, 82 x 2, 4 metru.

Müllerova mapa v expozici Regionálního muzea v Litomyšli|foto:Tereza Brázdová, Regionální muzeum v Litomyšli

Mapa zachycuje Čechy v měřítku 1:132 000. Z plánů německého kartografa Müllera je nejpodrobnější. Jan Kryštof Müller (1673 – 1721) byl vojenským inženýrem ve službách císaře Karla VI., otce Marie Terezie. Nejdříve zpracoval mapu Uher, a protože se v této práci osvědčil, bylo mu svěřeno i mapování Moravy a později Čech.

Vzdálenosti měřily otáčky kol kočáru

Mapování Čech Jan Kryštof Müller zahájil v roce 1712 v kraji okolo Bechyně, vyměřování trvalo pět let. „Ačkoli byl Jan Kryštof vybaven císařským pověřením, často se při vyměřování a sbírání údajů potýkal s nevolí vrchnosti. Ta mu totiž, zejména kvůli placení nižších daní, často zatajovala počty poddaných nebo svých osad,“ vysvětluje kurátor Regionálního muzea v Litomyšli Petr Chaloupka.

Při mapování Müller využíval na svoji dobu moderní prostředky. Směry určoval buzolou a ke změření vzdáleností používal tzv. viatorium, což byl kočár, opatřený počítadlem otáček kol. Müllerovy mapy se vyznačovaly velkou přesností. Až do počátku 19. století byly považovány za tajné, hlavně z důvodu strategických a vojenských účelů. Přesto se ale už po jejím vzniku mapa rozšířila za hranice a stala se předlohou prací německých a francouzských kartografů.

Reliéf krajiny je znázorněn kopečkovou metodou se stínováním. Müller věnoval velkou pozornost říční síti, ale mapa je velmi důležitým zdrojem informací o místních sídlech. Vyměřování trvalo pět let, další dva roky připadly korekturám. „Celkové náklady na pořízení tohoto kartografického díla byly nakonec desetinásobné oproti původnímu rozpočtu. Pořízení mapy stále 24 000 rýnských zlatých,“ dodává Petr Chaloupka.

Detail Müllerovy mapy, oblast Pardubic|foto:Tereza Brázdová, Regionální muzeum v Litomyšli

„Po zaměření a zakreslení potom Müller mapy posílal krajským úředníkům kvůli posouzení, ti ale často na jeho výzvy nereagovali, a tak je musel oslovovat opakovaně. Po revizích a schválení čistokresby českým stavovským výborem v roce 1720 zahájil augšpurský rytec Michale Kauffer práce na zhotovení 25 měděných desek, z kterých se tiskly jednotlivé listy. Svoji práci dokončil až v roce 1722, kdy mapa vyšla, přestože je datovaná k roku 1720. Jan Kryštof Müller se jejího vydání tedy nedožil,“ upřesňuje Petr Chaloupka.

České řeky i řemesla

Mapa má velmi působivou uměleckou výzdobu. Navrhl ji jeden z nejvýznamnější českých malířů vrcholného baroka, Václav Vavřinec Reiner (1689 – 1743). Do pravého horního rohu Reiner umístil alegorie českých řek. Ztvárnil je jako lidské postavy a názvy řek umístil do proudu vody, vytékajících z nádob. V dolních rozích malíř zpodobnil české hospodářství, jeho důležité oblasti i nejčastější řeme.

Detail výzdoby Müllerovy mapy od Václava Vavřince Reinera|foto:Tereza Brázdová, Regionální muzeum v Litomyšli

V levém horním rohu Václav Vavřinec Reiner zachytil podobu Pražského hradu a Karlova mostu. Ne zcela přesně. Inspiroval se totiž nějakou starší předlohou, protože na Karlově mostě v té době už stála většina sousoší, která na Reinerově rytině ale chybí. Na vše dohlíží Svatý Václav, který odevzdává zemi pod ochranu Panny Marie.