Urnový háj v Chocni je výjimečné místo. Má se stát kulturní památkou
Choceňský urnový háj by se v budoucnu měl přiblížit své prvorepublikové podobě. Město ho chce opravit a ve spolupráci s Národním památkovým ústavem teď usiluje o to, aby pietní místo bylo prohlášeno za kulturní památku.
Urnový háj se nachází v lokalitě Na Skalách, v sousedství městského hřbitova. Okolo háje vede cesta k poutnímu místu na Hemži, kterou lemují kaple křížové cesty. Háj má podobu osově souměrného terasovitého amfiteátru, s ústředním vodním prvkem uprostřed.
Pohled do historie
Pietní místo vzniklo z iniciativy choceňského odboru spolku Krematorium. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století rostla obliba moderního způsobu pohřbívání žehem a členové spolku hledali v Chocni důstojné místo pro uložení uren. Realizace urnového háje proběhla podle plánu firmy Josefa Vaňka v Chrudimi. Řešení komponované zahradní architektury a urnového háje se ujal prvorepublikový architekt Bohumil Ducháč – Vyskočil, nové pietní místo bylo slavnostně otevřeno v červnu 1936.
Urnový háj si do současnosti zachoval původní kompoziční řešení, pravdou ale je, že celkový stav působí zanedbaným dojmem. Vodní nádrž, bazén, není funkční a některé terasy jsou mírně sesuté. „V dobách minulých došlo k některým méně citlivým zásahům, v podobě nevhodných zábradlí nebo dlažeb. To jsou ale věci, které odstranit lze,“ vysvětluje starosta Chocně Jan Ropek.
„Rádi bychom ve spolupráci s památkáři háj během několika let vrátili do jeho původní kvality, dodává starosta. „Víme, že to bude časově i finančně náročné, ale jsme přesvědčeni o tom, že si to tohle místo zaslouží. Doufáme, že Ministerstvo kultury návrh prohlášení urnového háje za kulturní památku odsouhlasí, protože takto zachovalý areál je v rámci České republiky velkou zajímavostí.“
Hřbitovy jako kulturní památky
Choceňský urnový háj má velkou šanci se na seznam kulturních památek dostat. V České republice máme přibližně 120 památkově chráněných areálů křesťanských hřbitovů. Pouze čtyři z nich jsou novodobé, založené v první polovině 20. století. Za nejhodnotnější je možné označit kompletně dochovaný hřbitov v Praze Ďáblicích (1913), dále Nový lesní hřbitov v Písku (1932), hřbitov v Protivíně (1928) a Poděbradech (1904).
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
