V Litomyšli opatrují evropský poklad. Z větší části je srolovaný
Tím nejcennějším, co můžete na zámku v Litomyšli vidět, je klasicistní divadlo a divadelní kulisy malíře Josefa Platzera. Většina jich je v depozitáři, památkáři ale chtějí vystavit celý soubor.
Valdštejnové milovali divadlo. Na svém zámku v Litomyšli, který je dnes památkou UNESCO, začal v roce 1767 hrabě Jiří Kristián z Valdštejna-Vartenberka budovat divadelní sál. Ten ale ještě před dokončením vyhořel. V otcových plánech pokračoval Jiří Josef z Valdštejna. Tentokrát ale místo druhého patra zámku zvolil přízemí západního křídla. A pro svoje nové divadlo objednal vskutku parádní kulisy.
Jiří Josef z Valdštejna neváhal oslovit komorního malíře císaře Františka II. a vynikajícího autora divadelních kulis Josefa Platzera. Kolik soborů kulis z Vídně do Litomyšle původně dorazilo, nevíme. Každopádně do dnešních dnů se na zámku zachovalo 16 kompletních divadelních scén. Jde tak o jediný velký soubor divadelních kulis od Josefa Platzera, který se v Evropě vůbec zachoval.
Pražský, ale hlavně vídeňský mistr
Joseph Ignatz Platzer se narodil v pražské umělecké rodině v roce 1751. Otec Ignác František Platzer byl významný sochař, vytvořil například monumentální sochy světců v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Josef Platzer vystudoval vídeňskou akademii výtvarných umění a zůstal ve Vídni, kde působil jako malíř a tvůrce slavnostních dekoračních architektur. Brzy dostal také první zakázku na vytvoření operní scény ve vídeňském Burgtheatru.
V roce 1781 Josefa Platzera oslovila Praha. Dostal zakázku na fundus dvanácti dekorací pro právě vznikající Nosticovo divadlo. V Platzerových kulisách se tam v následujících letech odehrálo zřejmě mnoho inscenací, včetně vůbec prvního provedení Mozartova Dona Giovanniho v roce 1787.
V roce 1795 se Josef Platzer stal komorním malířem rakouského císaře Františka II. Nabídku, aby se stal profesorem vídeňské akademie výtvarných umění, ale odmítl. Josef Platzer zemřel v roce 1806, kdy Vídeň postihla epidemie tyfu.
Z francouzského parku do vězení
Soubor kulis pro litomyšlské divadlo Jiří Josef z Valdštejna nechal pořídit v roce 1797. „Je to skutečně významná památka tvorby Josefa Platzera. Jeho dílo totiž vesměs známe už jen z kresebných návrhů nebo rytin,“ vysvětluje kastelánka litomyšlského zámku Zdeňka Kalová.
„Unikátní je hlavně to, že se zachovalo tolik částí. Kulisy byly vlastně spotřební materiál, různě se rolovaly, skládaly do skladů. Třeba kulisy Stavovského divadla byly zničeny hlavně používáním, případně požárem. Od 50. let 19. století se na zámku v Litomyšli nebydlelo a divadélko se nepoužívalo k běžnému hraní, takže proto se nám soubor Platzerových kulis zachoval v takovém rozsahu,“ dodává kastelánka.
Na zámku v Litomyšli je uloženo 16 Platzerových komletních scén. „Jsou to jednak zadní prospekty a boční kulisy, vždy po 3, 4 nebo 5 párech. Ty se při představeních různě kombinovaly,“ vysvětluje Zdeňka Kalová. „Dále vlastníme dvě malované opony a tři soubory horních sufit. Jde o iluzivní interiérové stropy pro zámky, tedy krásné červené baldachýny, ale máme i soubor sufit pro selské místnosti, trámový strop. Pro exteriérové scény pak sloužily sufity v podobě oblaků.“
Zadní prospekty nabízí především pohledy na italská města, renesanční iluzivní architekturu. „Kromě italské renesance ale Platzer pro zámek v Litomyšli vytvořil i rokokové, klasicistní sály, dokonce tu máme scénu žaláře a zbrojířskou dílnu. Nechybí samozřejmě pohled do krajiny nebo francouzský park. Divadelní představení se tady na zámku mohla odehrávat i v prostoru měšťanského pokoje,“ doplňuje litomyšlská kastelánka.
Speciální expozice
V současné době je část souboru, konkrétně dvě opony a šest zadních prospektů, vystavena v sálech druhého patra litomyšlského zámku, v expozici historických klavírů. Tyto prostory fungují v režimu tzv. studijního depozitáře. Návštěvníkům ho správa zámku otevírá jen na požádání a v případě vážného zájmu. Právě sem by se v budoucnu měla většina Platzerových kulis přestěhovat, budou ale také muset projít ještě rukama restaurátorů.
Součástí expozice divadelních kulis by měly být i vzácné drobnosti, které souvisí s fungováním zámeckého divadélka, jako například originální historické vstupenky nebo soubor skleněných lampiček, který se památkářům podařilo nedávno dát dohromady.
„Soubor kulis Josefa Platzera bychom v budoucnu chtěli rozšířit také o jednu významnou repliku,“ uvádí kastelánka Kalová. „Ve Vídni se totiž dochovala kresebná předloha jednoho ze zadních prospektů. Jde o francouzskou zahradu. A právě tuto kulisu bychom ještě letos rádi nechali zhotovit. Umístíme ji do zámeckého divadélka, tak aby návštěvníci mohli vidět kompletní scénu francouzské zahrady. V současné době je totiž na jevišti zkombinovaný zadní prospekt krajinné lesní scény a boční kulisy jsou originály francouzské zahrady.“
Klasicistní divadlo a unikátní soubor kulis Josefa Platzera přitahuje stále větší pozornost. „Naposledy tady na zámku byli třeba kolegové z Anglie, kteří v jednou londýnském historickém paláci obnovují divadlo. Do Litomyšle a do zámeckého divadla v Českém Krumlově si přijeli pro inspiraci ke kulisám a barevnosti divadla,“ říká kastelánka.
Renesanční zámek v Litomyšli byl nedávno také součástí velkého projektu Evropské a světové cesty historickými divadly. „Poklady litomyšlského zámku se tak dostaly do povědomí celé Evropy. Zamířili k nám dokonce i studenti z Ameriky, kteří se tam věnují divadelní historii,“ uzavírá kastelánka památky UNESCO Zdeňka Kalová.
Související
-
Nejstarší divadlo otevřel milenec a sok v jedné osobě
Zámecké divadlo v Litomyšli patří mezi světové unikáty. První herci, dokonce s modrou krví, se na jeho prknech objevili už před 219 lety.
-
Zámek v Litomyšli slaví 450 let. Jeho třináctá komnata je ještě starší
Datum položení základního kamene prý určili astrologové. Zřejmě měli šťastnou ruku, protože zámek lidé obdivují dodnes.
-
Sgrafitová výzdoba zámku v Litomyšli ukrývá tajemnou šifru...
Renesanční zámek v Litomyšli v Pardubickém kraji je známá památka, zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Dodnes ale před veřejností ukrývá někter...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.