Válka bez vítěze. Ukrajina ztratí část území, Rusko nesežene kolaboranty

7. březen 2022

Rusové vědí, kde jejich země začíná a kde končí. Přemýšlejí v hranicích bývalého carského Ruska a chovají se jako velmoc starého typu z 19. století, upozorňuje historik Zbyněk Vydra.

Právě v tom vidí trvalé nebezpečí pro Ukrajinu. „Jsou přesvědčení, že jim dávná území patří. I kdyby je nechtěli ovládnout přímo formou nějaké trvalé okupace, tak je budou pokládat za svou sféru vlivu. Chtějí je kontrolovat, určovat budoucnost a snažit se, aby nebyla nepřátelská vůči Rusku. Nejsou schopní vyjednávat. Používají zbraně. Takto se chovali v zásadě vždycky.“

Šok ve všech kruzích

Razance ruského útoku na Ukrajinu překvapila i lidi, kteří se oblastí dlouhodobě zabývají. „Předpokládal jsem, že po oficiálním uznání dvou separatistických republik je Rusko nějakým způsobem podpoří. Nepočítal jsem s útokem na další ukrajinské cíle jako Kyjev a podobně. Od začátku války se ve mně sváří různé pocity. Když k tomu přistoupím srdcem, střídá se ve mně smutek kvůli Ukrajině a hněv kvůli Rusku. Když k tomu přistoupím víc racionálně, uvědomím si bezvýchodnost situace. Válka svým způsobem nebude mít vítěze.“

Ruská reputace dost klesá. „Současná reklama pro Rusko je naprosto katastrofální. Ani dřív nemělo globálně moc dobrou pověst. Teď se to ještě výrazně zhorší. I když samozřejmě Rusko bude mít po světě dál své stoupence,“ odhaduje Vydra.

Nějakou dobu sankce skousnou

Západní země zkouší na Rusko tlačit formou tvrdých sankcí. „Záleží na jejich délce, na tom, jak hluboce poškodí ruskou ekonomiku a jaký bude dopad na každodenní život lidí. Pár týdnů, měsíců Rusové vydrží. Jsou přesvědčení, že sankce nejsou spravedlivé. Ale berou je jako automatickou věc, protože Rusko nikdo nemá rád.“

Velké vzbouření se zatím podle Vydry čekat nedá i proto, že v Rusku postupně přestávají fungovat objektivní média. „Společnost se dostala do stavu, kdy z větší části věří Putinovi anebo se o politiku nestará. Za poslední roky posílily autoritářské tendence natolik, že tam nefunguje nějaká občanská společnost, která by se teď mohla aktivizovat a režim změnit zdola lidovou revolucí. Vidíme projevy nesouhlasu statečných Rusů na demonstracích proti válce, ale režim je natolik silný, aby tyhle tisíce dokázal pozatýkat. Pro Putina to tak nepředstavuje zásadní hrozbu.“

Svrhnou Putina oligarchové?

Občas se objeví hlasy, že by změna v Rusku mohla nastat brzy, protože část tamních boháčů a oligarchů není spokojená s kroky prezidenta Vladimira Putina. „Momentálně mi to připadá spíš jako takové zbožné přání než odhad reálné situace. Rusko je ale země značně nevyzpytatelná a je možné, že se začnou množit nespokojení oligarchové. Zůstává otázkou, jestli to bude stačit k nějaké změně a hlavně, jestli by případný odchod Putina zásadně změnil ruskou politiku.“

Historik Zbyněk Vydra

Zbyněk Vydra si všímá, jak za sebou Rusko pálí všechny mosty. „Těžko teď z Ukrajiny odejde s přiznáním porážky a bude se tvářit, že se nic nestalo. Domnívám se, že cílem Putina není obsadit celou Ukrajinu a okupovat ji. To by bylo moc velké sousto. Mnohem pravděpodobnější se mi zdá záměr donutit Ukrajinu k podepsání kapitulace s trvalou neutralitou a demilitarizací.“

V takovém případě by došlo ke změně vlády a instalaci prokremelského režimu. „Na Ukrajině ale nejsou výrazné proruské síly, na které by se Putin mohl spolehnout. Nevidím nikoho, kdo by tvořil kolaborační kabinet. Z ukrajinské perspektivy totální vítězství ve smyslu porážky Ruska a návratu ztracených území taky nevidím jako reálné. Obávám se, že se Ukrajina bude muset smířit se ztrátou Krymu i Donbasu. Konflikt může trvat měsíce a roky.“

autor: Jakub Malý
Spustit audio

Související