Velký balón, žádné fauly a utlumené emoce. Z Pardubic se šíří nový sport
Jestli vám vadí velká gesta, bitky a nablýskaná show, kin-ball by se vám mohl zamlouvat. Jde o bezkontaktní sport, kde jsou v pravidlech přímo zakázané jakékoliv projevy nesouhlasu a agresivity.
„Kapitán se maximálně může rozhodčího zeptat, proč něco odpískal, ale nemůže si stěžovat, nadávat, rozhazovat rukama. Za to by byla penalizace a soupeř by získal body. Když je zápas vypjatý, objeví se povzdechnutí, ale frustrace ne. To se učí už od dětství,“ říká hráč a trenér klubu Kin-ball Pardubice David Záruba.
Megamíč jako poznávací znamení
Ve zkratce je kin-ball takový ten sport s tím velkým balónem. „To slýcháme často. Míč má průměr 1,22 metru a váží asi 2 kila. Vypadá těžší. Není napuštěný heliem, ale obyčejným vzduchem. Principem sportu je balón chytit. Střídá se útok a obrana. Tým musí odpálit míč tak, aby ho soupeř na vymezeném hřišti 20 x 20 metrů nechytil. V jednom zápase hrají tři čtyřčlenné týmy. Vždycky odpaluje jenom jeden hráč a spoluhráči mu míč přidržují. Neznám jiný sport, kde by hrály tři týmy najednou. Je tomu uzpůsobené bodování. Skóre se pořád dorovnává a je to napínavější, než když někdo vede 10:0.“
Do Česka kin-ball přivedla rodina Paurových z Pardubic. Proto se celé české kin-ballové prostředí rodí právě tam a postupně se rozšiřuje. „Zatím máme silnou Prahu, Hradec Králové. Bylo by fajn, kdyby se přidal hlavně východ země. Možná bychom potřebovali nějaké živé televizní přenosy ze zápasů. U kin-ballu nejsou olympijské ambice. Chybí nám na to pár kontinentů, kde se ještě tento sport nehraje. Rád bych se na olympiádu podíval, ale obávám se, že se toho nedožiju. Jsme rádi za světová mistrovství.“
Světový šampionát klubů nedávno hostil Hradec Králové. Pardubický klub přivezl medaili. „Holky měly stříbro, kluci a mix brambory. Diváků chodilo poměrně dost a atmosféra byla hodně přátelská. Kvůli covidu byla poslední velká akce v roce 2019. Pořád je to takový rodinný sport a všichni byli rádi, že se po čase vidí. Kdyby někdo chtěl hrát s námi, tak v Pardubicích volná místa máme. Rádi přivítáme další zájemce. Bereme každé dítě bez náboru. Neděláme talentové zkoušky. Kdokoliv může rekreačně hrát, když ho to bude bavit,“ dodává Záruba.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
