Věra Čáslavská - chemička
Jsou příběhy, nad kterými se tají dech. Máte pocit, že čtete napínavý román a přitom jde o skutečný život, kde ani písmeno není vymyšleno. Takový měla paní Věra Čáslavská, vědecká pracovnice v oboru chemie, Čechoameričanka, která v roce 1965 emigrovala.
Její život byl napínavý snad v každé etapě a to co zvládla ona spolu se svým mužem Jaroslavem, by u mnohých vydalo na vícero životů. Dnes žije v Zaječicích a je čestnou občankou města Chrudim.
Co se týká paní Věry Čáslavské, na internetu mnoho nenajdete, respektive budete zahlceni odkazy na gymnastku Věru Čáslavskou, se kterou si "naši" paní Věru dodnes pletou i někteří Chrudimáci.
Když se řekne Věra Čáslavská, Češi a nejen Češi si vybaví slavnou gymnastku, mnohonásobnou olympijskou vítězku. Sešly jste se někdy obě Věry Čáslavské? "Sešly jednou v Tyršově domě. Někteří její ctitelé mě posílali dopisy. Tak já jsem jednou ty dopisy vzala a zanesla jsem jí je. Bylo to příjemné setkání, ale já jsem z Chrudimi a jmenovala jsem se Nováková, provdaná jsem Čáslavská", říká Věra Čáslavská.
"Pro mne je vlastenectví cit a především láska, již mám k lidem a zemi, kde jsem vyrostla. Podobně jako citové vztahy v rodině či k přátelům i láska k vlasti může procházet údobími, kdy člověk je zklamán, zraněn, případně též zavržen. Zda pak může svou lásku a vztah k vlasti znovu obnovit nebo najít, je mnohdy závislé nejen na okolnostech, ale také na schopnosti toho jedince odpustit a najít znovu sílu a schopnost svůj vztah k vlasti zregenerovat", dodává Čechoameričanka Věra Čáslavská.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.