Vidíte v kočárku na své dítě?

Možná se mýlím, ale mám silný pocit, že kočárky pro děti, které v nich sedí nebo leží tak, že na ně rodiče nevidí, začaly být u nás v prodeji kolem roku 1975, kdy se mi narodil syn Filip.

Chtěla jsem tehdy koupit stoličku, ale zjistila jsem, že existují jenom takové, ve kterých děti sedí zády k mamince! Zděsila jsem se! Pokud bude mít stolička boudu, neuvidím syna vůbec, a když boudu mít nebude, uvidím sice zezadu jeho hlavičku, ale nebudu vidět, jestli ho třeba neobtěžuje moucha nebo vosa?!

Věřte mi, že to byla moje noční můra! Jestli neseženu stoličku, neuvidím na syna a syn neuvidí na mě! A nebudu s ním moct mluvit! Jak mu budu moct něco ukázat, když bude sedět zády ke mně?! A co když se před kočárkem stane něco, čeho se lekne? Kdybych na něj viděla, ničeho by se nelekl!

Nakonec jsem tehdy sehnala z druhé ruky stoličku z NDR a byla jsem spokojená. Viděla jsem na svého syna a můj syn viděl na mě.

Uběhlo skoro padesát let, takže, samozřejmě, nic není jako dřív. Dneska jsou například v prodeji kočárky, ve kterých můžete dát korbičku buď tak, že na dítě nevidíte, nebo tak, že na sebe vidět budete. Jen si schválně na ulici všimněte, kolik rodičů na své děti nevidí! Podle mě jich je většina.

Šla jsem nedávno v poledním slunci proti mamince s kočárkem, která na svoji holčičku neviděla. Zatímco maminka měla sluneční brýle a mobil v ruce, její zpocená holčička mžourala proti sluníčku, které se do ní plnou silou opíralo a maminka to, pochopitelně, vidět nemohla!

Mám ročního vnuka a dceru by nenapadlo, dát korbičku tak, aby na něho neviděla. Mluvila jsem s ní o tom, souhlasila se mnou, ale zároveň mi řekla, že někteří rodiče si myslí, že je pro dítě lepší, když vidí před sebe a kolem sebe.

No… já si to nemyslím. Trochu mi to připomíná mobily. Také se dětem strkají co nejdříve, protože je pro ně prý lepší, koukat do mobilu, než aby koukaly kolem sebe jen tak. Mobilem se zabaví stoprocentně a rodiče mají klid pro sebe. A stejný klid získají, když je dítě v kočárku od nich otočené tak, že na ně nevidí. 

Takže asi budu mít pravdu, když tvrdím, že korbičky na kočárcích, otočené od rodičů, jsou jenom další únikovou cestou rodičů k tomu, jak mít od svého dítěte aspoň chvíli klid. Nevidím ho, tak můžu v klidu koukat do svého mobilu.

Jako bych slyšela některé rodiče, že mají čisté svědomí. Že je přece jasné, že je pro dítě lepší, když vidí před sebe a kolem sebe! Má víc zážitků! Prožitků! Vjemů! Má víc zábavy a bůh ví, co všechno ještě má!   

Moji milí posluchači, ať už se mnou souhlasíte nebo ne, chcete vědět, co si o tomhle myslí pan Radkin Honzák? A kdo by náhodou nevěděl, kdo to je, ráda vám ho představím!

Pan Radkin Honzák je český psychiatr, publicista a vysokoškolský pedagog. Ráda vás také upozorním na to, že je to přímo lahůdkový vypravěč s obrovským smyslem pro humor, sympaťák, který glosuje věci kolem sebe lehce, přímočaře a vzhledem ke svým letitým zkušenostem, i nemilosrdně.

Když byl nedávno v televizním zábavném pořadu Jana Krause, přišla řeč i na kočárky, kde děti sedí nebo leží a rodiče na ně nevidí.

A pan Radkin Honzák ironicky konstatoval, maminkám je asi jedno, jestli jejich dítě žerou vosy…

Spustit audio

Související