Víte, čím zametáte? I obyčejný smeták je plný exotiky

10. březen 2018

Český buk, brazilská borovice, asijské štětiny nebo rostlina arenga z Mexika. Materiály jsou dnes už různé, tradice ale zůstává. Kartáče a smetáky se v Červené Vodě vyrábějí po staletí.

Červenovodsko bylo významnou kartáčnickou oblastí už v první polovině devatenáctého století. Tato tradice je úzce provázána s domácím tkalcovstvím. Kartáče se tehdy vyráběly hlavně po chalupách. V obcích, které dnes patří k Červené Vodě (hlavně v Šanově a Moravském Karlově) začaly postupně fungovat i větší kartáčnické dílny.

Dokonce i velkoobchod a výrobky z pomezí Orlických hor a Králického Sněžníku putovaly až na vídeňský trh. V nedalekém Jablonném nad Orlicí dokonce vznikla první továrna na kartáčnické zboží v tehdejším Rakousku - Uhersku.

Tradici výroby kartáčů, smetáků a košťat nepřerušil dokonce ani masivní odsun německého původního obyvatelstva po druhé světové válce. V Červené Vodě vznikl národní podnik Orlické kartáčovny, který se stal později, společně se svým mateřským podnikem v Pelhřimově, největším producentem kartáčnického zboží v Česku. Od roku 1991 jsou Kartáčovny Červená Voda opět samostatnou společností. 

Není kartáč jako kartáč

V červenovodských kartáčovnách, které jsou dnes jedním z největších producentů kartáčnického zboží v Evropě, vznikají výrobky ze dřeva i plastů. Výroba dřevěných smetáků a kartáčů nejrůznějších typů i velikostí ale převažuje. „Dřevěný základ si vyrábíme sami. Je to záležitost až jednoho měsíce, protože tvrdé dřevo, český buk, musíme nejprve kvalitně vysušit,“ vysvětluje ředitel kartáčovny Jaromír Vrbický.

Dřevěný základ se potom v dalším úseku provozu osazuje nejrůznějšími materiály, od přírodních po umělé hmoty. Velmi časté jsou jejich směsi, které se míchají přímo v kartáčovně. „Přírodní štětinu dovážíme nejčastěji z Číny, žíni z Číny, Kanady nebo Německa. Používáme ale také exotické rostliny, třeba mexickou arengu. Tu například kombinujeme s umělým polypropylenem.

V kartáčovnách Červená voda vznikají výrobky s jemými stětinami, klasické rýžáky i tvrdé silniční smetáky

Poměr umělých a přírodních materiálů se řídí přáním zákazníka,“ uvádí ředitel Vrbický. „Stejně tak je to i v případě typu násad. Například v současné době pracujeme na velké zakázce pro jednoho francouzského odběratele. Přál si české dřevo, hole z lípy, které ale natíráme olivovým olejem. Jinak smetáky často kompletujeme s násadami z borovice, které dovážíme z Brazílie.“   

Zatloukat, zatloukat, zatloukat…

Srdcem provozu dřevěných výrobků je zatloukací automat. Ten vpraví štětiny do dřevěného základu kartáče nebo smetáku a finálně je ořízne. „Za jednu směnu je jeden dělník schopen vyrobit na zatloukacím automatu až 2500 kusů výrobků,“ upřesňuje Jaromír Vrbický.

Pod Orlickými horami a Bukovou horou se kartáče vyráběly už po staletí. Pohled z okna červenovodské kartáčovny

Ve výrobní hale jsou přesto k vidění i ruční stroje, které se používaly před lety. Jsou stále funkční a zaměstnanci je dnes využívají k opravám výrobků. Daleko automatizovanější než provoz dřevěných výrobků je úsek výroby kartáčů z plastu, které také patří k základu sortimentu červenovodské kartáčovny.

„Ročně v kartáčovně vyrobíme celkově asi okolo jednoho milionu výrobků. Pokud jde o jednotlivé druhy kartáčů, smetáků, rohožek, šatních kartáčků, tak je to asi 300 typů výrobků. Na českém trhu zůstává přibližně 30 procent naší produkce. Mezi velké odběratele v minulosti patřily USA a Kanada, teď převažují země západní Evropy. Naše výrobky míří hlavně do Francie, Německa nebo Belgie,“ uzavírá ředitel společnosti Kartáčovny Červená voda Jaromír Vrbický.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.