Víte, co znamená vaše jméno a odkdy u nás máme příjmení?

8. srpen 2018
Víte, jaký je původ příjmení?

Dříve dostávali jména jen dospělí a navíc jen ti z vyšších vrstev. O jménech pro děti a ženy ještě nemohla být ani řeč. Byli to spíš šlechtici, vládci a vojevůdci.

„Například v antickém Řecku dostávali lidé jména podle vlastností. Tak třeba politik a právník dostal jméno Démosthenés, což znamená mírumilovný. Jméno filozofa Sokrata zase znamenalo zdravá síla,“ říká jazykovědkyně Dagmar Magincová.

Různý původ jmen

  • Slovanský: Přemysl = kdo vše dobře promyslí; Jaroslav = jarý, bujný člověk; Stanislav = staň se slavným; Zdislav = zde, doma slavný
  • Hebrejský: Jakub = druhorozený; Adam = pozemšťan; Jan = bůh je milostivý; Josef = kdo rozhojňuje; Michal = podobný bohu; Daniel = bůh je můj soudce; Anna = líbezná; Eva = životodárná; Zuzana = lilie
  • Řecký: Petr = skálopevný; Alexandr = obránce mužů; Filip = milovník koní; Jiří = rolník; Štěpán = vítěz; Irena = mírumilovná; Barbora =cizinka
  • Románský: Karmen = píseň nebo zahrada; František = svobodný muž; Iveta = válečnice s tisovým lukem
  • Latinský: Marek = bojovník; Pavel = skromný; Klára = slavná
  • Germánský: Robert = kdo má skvělou pověst; Karel = svobodný muž; Hedvika = vítězící v boji; Oskar = boží kopí

Kde se vzala příjmení?

Příjmení začala vznikat v době, kdy přestala osobní jména postačovat k přesnému odlišení osob. „Bylo to v době od 14. do 18. století. A opět to šlo od těch nejbohatších a nejdůležitějších lidí, až po ty obyčejné. Povinnost mít příjmení byla uzákoněna za Josefa II. v roce 1780. Tehdy je dostali i ti nejchudší bezzemci a čeleď. Příjmení se stala dědičná a zapisovala se do úředních knih,“ říká Dagmar Magincová.

Nejčastější současná příjmení

Uvádí se, že v Česku máme přes 65 tisíc příjmení. Nejčastější příjmení je Novák, což znamená nově přistěhovaný soused.

Abysme. Tento výraz do spisovné češtiny ještě neprorazil

Pravidla českého pravopisu

Většina z nás nemluví zcela spisovně. Přesto se nám často nelíbí, když moderátoři v rozhlase a v televizi používají nespisovnou češtinu. Připadá nám to nevkusné. Ale pozor! Některé dříve nespisovné výrazy se dnes už řadí do spisovné češtiny. Slovo „abysme“ tam ale zatím nenajdete, upozornila v Radioporadně jazyková poradkyně Dagmar Magincová.

Na dalších místech jsou: Novotný = nový; Svoboda = člověk, který nebyl poddaným; Dvořák = člověk z hospodářského dvora, ne přímo ze vsi; Černý = člověk tmavé pleti nebo vlasů; Procházka = vandrovní tovaryš - učeň cestující z místa na místo; nebo také zahaleč; Kučera = člověk s kudrnatými vlasy; Veselý = člověk s veselou povahou; Horák = člověk z hor; Němec = ten, kdo přišel z Německa; nebo kdo je němý; Pokorný = člověk s touto vlastností; Růžička = pohledný člověk; Zeman = drobný šlechtic