Výlety za vodou. Co stvořilo Pardubicko?

Rybníky jsou cenným kulturním dědictvím Pardubicka. A také jeho pamětí. Krajinu okolo Bohdanečského rybníka stvořili lidé a dodnes si jí váží. Je to dokonce evropsky chráněné místo.

Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník se nachází na severozápadním okraji městečka Lázně Bohdaneč. Samotný rybník má velmi dlouhou historii, která začíná ještě v době před slavnou érou Pernštejnů. První zmínka o Bohdanečském rybníku pochází už z roku 1470. Původně se ale jmenoval Pěžický.

Lovy beze zbraní z ptačí pozorovatelny|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Pěžice byla osada, která musela rybníku ustoupit. Ten začal budovat syn Jiřího z Poděbrad a vodní dílo pak zvětšovali Pernštejnové. První známá výměra Bohdanečského rybníku z pernštejnské éry je asi 350 ha, dnes je jeho katastrální výměra asi 158 ha.

Pokud se vydáte po jedné z tras Naučné stezky Bohdanečský rybník, můžete celou krajinu pozorovat z výšky. Stavba vyhlídkové věže na Polákově poloostrově pěkně splývá s okolní přírodou. Může se stát, že uvidíte dokonce orla mořského, který u Bohdanečského rybníku sice nehnízdí, ale přilétá tam lovit.

Obří historické vodní dílo: Velká Čeperka

Rybník Velká Čeperka patřil k největším ve střední Evropě. Dnes po jeho dně sice vede silnice a železnice mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, hráz se ale zachovala dodnes. Rybniční soustava, kterou vybudovali Pernštejnové na přelomu 14. a 15. století, byla skutečně velkolepá. Počet rybníků mohl dosahovat až čísla 250.

8 fotografií

Desítky rybníků se nám jako pernštejnské dědictví zachovaly dodnes. Největším rybníkem důmyslného systému byla Velká Čeperka, kterou napájel Opatovický kanál. Podle stavebního historika Bohdana Šedy mohla mít Velká Čeperka rozlohu okolo jedenácti kilometrů čtverečních a ve srovnání s dnešním největším českým rybníkem, Rožmberkem, byla Čeperka možná víc než dvakrát větší.

Hráz Velké Čeperky byla velmi dlouhá a v podstatě se zachovala dodnes. Měřila přibližně 4,2 km. Přestože byl rybník v druhé polovině 19 století vysušen, těleso hráze se nám zachovalo. Hráz vede od hradecké rychlodráhy přes železniční přejezd u Stéblové, mezi dnešními písníky Oplatil a Gigant až do Starých Ždánic. Posledním pozůstatkem Velké Čeperky je přírodní rezervace, mokřad Baroch.

Nejslavnější kanál a vodní křižovatka

V druhé polovině 11. století vznikl v Opatovicích nad Labem klášter. Benediktinští mniši začali s kultivací půdy, zakládali rybníky a také stavěli vodní kanály. Tak se poprvé zrodila i část umělého koryta Opatovického kanálu. Právě tohoto základu pak využil Vilém z Pernštejna.

Akvadukt u Semína, Opatovický kanál zde křižuje Sopřečský potok|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Opatovický kanál, umělé vodní dílo, začíná u jezu před Vysokou nad Labem a zpět do Labe se vlévá za Semínem. Vytváří tak přeponu pardubického oblouku Labe. Dnes kanál měří 32,69 km, ale kdysi býval o něco delší, přibližně 35 km. Opatovický kanál, kdysi Velká strúha, napájel rozsáhlou síť chovných rybníků. 

Na Opatovický kanál se napojovala celá řada dalších struh. Křižoval několik potoků, ale i s tím si Pernštejnové dokázali poradit. Stavěli akvadukty, do dnešních dnů se na kanále zachovala „vodní křižovatka“ v Semíně, kde se Opatovický kanál kříží se Sopřečským potokem.