Vysázejte si jedlý les na zahradě. Novinka, která chutná, je stále populárnější

10. říjen 2022

Polovina října je ideální dobou pro sázení stromů a keřů. Mají nejlepší šanci se ujmout. Pokud máte na zahradě místo, vyzkoušejte trend posledních let – jedlý les. Je to v podstatě zahrada hustě osázená ovocnými stromy a keři. Na jakém principu funguje?

„Jedlý les na zahradě funguje úplně stejně jako klasický les s keři při okrajích. Les je sice stinné místo, ale na okrajích najdeme šípky, bezy, jeřabiny, jde tam slunce, létá hmyz. Plody jsou sladké. A právě na této myšlence funguje i ovocný les na zahradě. Stromy nesmí být v úplném zástinu. Musí se vysázet tak, aby se vzájemně doplňovaly jednotlivé výšky stromů, aby se prolínaly vysoké jedlé stromy, nižší stromy, keře a popínavky,“ radí zahradník Ladislav Kubelka ze Svinčan.

Jak rozvrstvit jedlý les do jednotlivých pater

Pokud byste si chtěli vytvořit jedlý les na středně velké zahradě, vynechte velké stromy jako ořešák nebo třešeň. Nejvyšší patro mohou tvořit jabloně, vybírejte letní, podzimní i zimní odrůdy. Přidejte třeba švestku nebo broskvoň. U broskvoně je třeba zkracovat větve ideálně do dvou a půl metru, jinak bude plodit velmi vysoko a na plody nedosáhnete.

Stromy sázejte asi tak pět metrů od sebe, aby pod nimi měly dostatek prostoru stromy a keře v nižších patrech. Ideální do středních pater jsou moruše. Současné odrůdy vyrostou jen do dvou metrů, zakrslé odrůdy dokonce jen do metru. Spodní patro pak tvoří další ovocné stromky a keře jako jsou angrešty, rybízy, beztrnné ostružiny, klikvy nebo dokonce rebarbora. Tyto nízké rostliny by měly růst vždy po obvodu jedlého lesa.

Které stromy jsou a které nejsou rezistentní

Do jedlého lesa vybírejte stromy a keře, které jsou rezistentní proti chorobám. Jediné dva stromy, které ještě rezistentní nejsou, jsou broskvoně, na jejich kadeřavost fungují pouze postřiky. Podobné je to u hrušní. Rezistence na rez hrušňovou také neexistuje. Místo klasické hrušně ale můžete vyzkoušet asijskou hrušeň. Ta rzí netrpí.

„Existuje ale mnoho stromů a keřů, které rezistentní jsou. Například jabloně už jsou odolné proti jabloňovým padlí. Angrešty jsou dnes už také rezistentní proti americkým padlí, rybízy proti rzi vejmutovkové, dají se vybrat i beztrnné ostružiny odolné vůči rzivosti, výborná je například odrůda Dirksen,“ říká zahradník Kubelka.    

Strom jako sloup

Velmi módní jsou v poslední době sloupovité jabloně vyšlechtěné do malých zahrad. Plodí velmi dobře, ale jejich nevýhodou jsou mělké kořeny, tudíž potřeba dostatečného zavlažování. Podobné je to se zakrslými odrůdami drobného ovoce.

„Maliny, kanadské borůvky, ostružiny i rybíz mají mělčí kořenový systém, ale může pomoct novinka posledních let. Doporučuji používat hydrogel. Je to bílý prášek, který se při sázení aplikuje do země a má takový efekt, že do sebe absorbuje hodně vody, vytvoří rosolovitou hmotu, a když je sucho, hydrogel začíná vodu uvolňovat a rostlina má přirozenější vláhový režim,“ doplňuje zahradník Ladislav Kubelka.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.