Lesy jsou teď plné ryzců. Ty jedlé poznáte podle barvy mléka

Které houby se teď objevují více, než v minulých letech? A jsou václavky jedovaté?
V českých lesích v těchto dnech kraluje ryzec borový a ryzec smrkový. Lesy jsou jimi podle mykologa Pavla Brůžka doslova prošpikované. Jsou to chuťově vynikající houby. Jak ale poznat ty jedlé druhy?
Ryzec smrkový a borový nebo taky pravý jsou velmi chutné houby. Poznáte je tak, že když do nich dloubnete, tak roní oranžové mléko. Pokud má mléko jinou barvu, nebývá houba jedlá. Často je také hořké až palčivé chuti.
Čtěte také
Vzácný ryzec syrovinka
Ale pozor! U nejchutnějšího druhu, což je ryzec syrovinka, uvidíte bílé mléko. Tento ryzec je vzácný a dá se najít jen výjimečně. „Pro laiky radím, orientujte se podle oranžového mléka, to je v pořádku,“ říká mykolog Pavel Brůžek.
Ryzce lososové či osmahlé najdete v lepších lesích, na travnatých mezích i na cestách. Tyto ryzce jsou na červeném seznamu, neměly by se sbírat, ale jsou místa, kde se vyskytují hojněji.
Hřibová sezóna až do listopadu?
Sezóna hřibů říjnem skončit nemusí. Vše závisí na počasí. „Voda je, pokud nepřijdou mrazíky, dají se hřibovité houby sbírat až do konce listopadu. Ale pokud jdete sbírat houby třeba na smaženici, je lepší vybírat pestrou směsici. Nepohrdněte klouzky, ani slizáky. Slizák má vespodu sice lupeny, ale patří ke hřibovitým houbám a je vynikající. Ale pozor, po povaření většinou zrůžoví či zfialoví. Klouzek kravský to dělá také, lidi ta barva často odradí. A přitom to nevadí. Mladé kousky klouzků kravských i slizáků jsou velmi chutné,“ podotýká mykolog.
Které houby se teď objevují více, než v minulých letech? A jsou václavky jedovaté? Poslechněte si záznam pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.