Z Afriky do Velin. Udělejte si výlet do Holic a okolí

5. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Areál kostela sv. Mikuláše ve Velinách

Z Holic do Velin je to jen kousek. Půldenní výlet vám přinese určitě spoustu zážitků a zajímavých informací, a to nejen z naší historie.

Holický rodák, lékař Emil Holub, byl první člověk na světě, který vytvořil mapu afrických Viktoriiných vodopádů. Dostal se ale ještě dál do vnitrozemí neprobádaného kontinentu. Ostatně, když výpravu v roce 1886 přepadl divoký kmen Mašukulumbů, život Holubovi zachránila svou duchapřítomností jeho manželka.

Růžena Holubová věnovala Holicícm část pozůstalosti slavného cestovatele. Tyto sbírky se staly základem dnešního Afrického muzea dr. Emila Holuba. V expozici uvidíte celou řadu velmi cenných historických předmětů, které vytvořili příslušníci domorodých kmenů Zambie nebo Zimbabwe. Ostatně, právě etnografické práce Dr. Emila Holuba jsou pro tyto země pramenem poznání jejich vlastní historie.

Savana uprostřed Holic

Africké muzeum vám nabídne dokumentární filmy, ale také autentické předměty ze dvou afrických cest Emila Holuba, ať už jsou to části oblečení, pušky nebo nádobí. V expozici uvidíte vycpaná exotická zvířata v životní velikosti. V promítacím sále například lva kapského, jeden ze sedmi dochovaných preparovaných exemplářů na světě. V hlavním sále děti zaujmou afričtí buvoli a také interaktivní prvky hravé expozice. V další části muzea si můžete prohlédnout africkou vesničku s novou instalací zvířat a děti si mohou pohrát ve venkovním prostoru muzea. Muzeum je v létě otevřené sedm dní v týdnu.

Nová instalace v Africkém muzeu dr. Emila Holuba v Holicích

Jedinečný areál roubených staveb ve Velinách

Z centra Holic je to jen pět kilometrů do sousedních Velin. Jejich největší chloubou je areál dřevěných staveb u kostela sv. Mikuláše.  Na místě dnešního roubeného kostela stával jeho předchůdce, nejspíše také zasvěcený svatému Mikuláši. Právě ke kostelu se totiž vztahuje první písemná zmínka o obci ze 14. století. Na přelomu 19. a 20. století byl kostel omítnutý, v roce 1929 už ale omítka zmizela a střechu opět pokryly šindele. V kostele se dnes konají mše, ale také slouží jako kulturní a společenské centrum.

V dřevěné zvonici se nacházejí dva zvony, na které se zvoní ručně. Ten větší pochází z 16. století a má krásnou výzdobu. V budoucnu by měl prázdné místo po velkém zrekvírovaném velinském zvonu zaplnit nový zvon, na který lidé přispívají ve sbírce. Součástí souboru roubených staveb je také objekt márnice. V ní je vystavena takzvaná „josefínská rakev“. Pochází přímo z obce a vyrobena byla v 80. letech 18. století. Tehdy při početných úmrtích, zejména při epidemiích, byli zesnulí spouštěni otevřením dna rakve do hrobu.

Za velinským areálem turisté najdou příjemné odpočívadlo

Areál kostela sv. Mikuláše je volně přístupný. Do kostela můžete v létě nahlédnout přes kovanou mříž, pokud si ale chcete prohlédnout všechny objekty, tedy zvonici, márnici i kostel zevnitř, s předstihem se můžete obrátit na velinský obecní úřad, který zajišťuje průvodcovskou službu.

autor: BRA
Spustit audio

Související