Z Králického Sněžníku mizí zbytky Lichtenštejnovy chaty. Letecky

16. červenec 2021 08:00

Z vrcholu Králického Sněžníku po víc než padesáti letech zmizí skládka suti, která tam zůstala po zbourání Lichtenštejnovy chaty. Správa CHKO Jeseníky akci připravovala několik let, náročná totiž bude hlavně logisticky. Do chráněného území na vrcholu hory totiž nemůže zajet těžká technika.

Práce už začaly, hotovo by mělo být do konce října. Podle zástupce vedoucího CHKO Jeseníky Miroslava Haviry je potřeba ze Sněžníku odvézt přibližně 400 tun stavebního materiálu.

Pytle se sutí z Lichtenštejnovy chaty na vrcholu Králického Sněžníku
Pytle se sutí z Lichtenštejnovy chaty na vrcholu Králického Sněžníku|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Není se čemu divit, Lichtenštejnova chata byla dvoupatrová budova s velkým podkrovím. Její výška byla kolem patnácti metrů a kromě restaurace nabízela i ubytování pro až sedmdesát lidí. A je potřeba odvézt vlastně všechno z čeho byla chata postavená - beton, dřevo, železo, ale také eternit s nebezpečným azbestem. Finančně pomůže také EU, protože jde o likvidaci staré ekologické zátěže a celá akce bude stát přibližně 11 milionů korun.

400 tun suti ve vzduchu

Na vrchol hory nesmí těžká technika - alespoň na České straně se to dodržuje - takže část suti už je připravená v pytlích na vrcholu hory, ty následně snáší vrtulník. Popisuje Miroslav Havira zástupce vedoucího CHKO Jeseníky: „Po vytřídění budou tyto cizorodé materiály transportovány na místo překládky letecky, tedy vrtulníkem, přibližně 1,5 kilometru od zbořeniště, mimo národní přírodní rezervaci.“ Následně suť odvezou nákladní auta na skládky.

Pytle se sutí z Lichtenštejnovy chaty na vrcholu Králického Sněžníku
Pytle se sutí z Lichtenštejnovy chaty na vrcholu Králického Sněžníku|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Lidé z CHKO z místa, kde se pracuje, také přesadili všechny vzácné rostliny - například jestřábníky sněžnické, což je rostlina, která nikde jinde na světě neroste.

Lichtenštejnova chata byla dokončená v roce 1912, nechal ji postavit Moravskoslezský sudetský horský spolek, peníze na ni vybíral i ve veřejných sbírkách. Pozemek poskytl prý za symbolické nájemné kníže Jan II. z Lichtenštejna - proto nesla chata jeho jméno.

Po první světové válce, během první republiky i během druhé světové války a po ní se vystřídali na chatě různí nájemci, až nakonec v roce 1956 připadla národnímu podniku Restaurace a jídelny. Ten ji provozoval až do roku 1971, kdy byla kvůli údajně špatnému technickému stavu zbouraná. A od té doby suť na vrcholu hory ležela.

autor: Josef Ženatý
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Nejnovější zprávy

Zprávy z iROZHLAS.cz