Z věží do podzemí Chrudimi

Jeden z nejkrásnějších pohledů na Chrudim je z věže tamního Regionálního muzea

K čemu byl gotický tunel pod kostelem? Nezůstal v podzemním labyrintu poklad, který tam zazdívali naši předkové před nepřáteli? Řadu otázek vyvolává podzemí pod Chrudimí. Podobně dobrodružné jsou tam i cesty na věže.

Velkým překvapením je vyhlídka z věže Mydlářovského domu. Renesanční skvost, ve kterém dnes sídlí Muzeum loutkářských kultur, je čtyřpatrový a věž ho prodlužuje jen o dvě patra. Protože ale stojí na hradbách, může se výškou i rozhledy rovnat kostelním věžím. Vidět je z ní především ve směru na zvlněnou krajinu Železných hor, prohlédnout si je ale možné také třeba část náměstí.

V Mydlářovském domě je možné i sestoupat do podzemí. Gotická studna nebo jímka je ukryta pod sklem pod podlahou. Hned vedle je ale do jiné části sklepení běžný přístup. To je starší než samotný dům, pochází z poloviny 14. století. Bohužel bylo v 70. letech minulého století zčásti zabetonováno. I tak je ale spletité a vede do několika úrovní podzemních prostor. Podzemí v Chrudimi mívalo prý běžně tři patra.

Cesta do dvoupatrového sklepení Mydlářovského domu

Zazděný poklad v podzemí

Pod budovou staré radnice a dnešního Infocentra bývalo kdysi i vězení a mučírna. V novodobých dějinách z něj vybudovali kryt civilní obrany. A možná právě za jeho zdmi kdysi ukrývali chrudimští měšťané podklady. Listiny, dokumenty, ale i zlato a mince do podzemí tam zazdívali, když se nepřátelé blížili k městu. Odborníci sice tvrdí, že žádný z pokladů vyzvednout zpět nezapomněli. Ale kdo ví?

Další záhadou je tzv. gotický tunel pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Dominanta Chrudimi má totiž také rozsáhlé podzemní prostory. Do jedné části, kde je krypta, se dostat nedá. Další ale překvapí. Přestože byl totiž kostel na konci 19. století přestavěn, jeho středověké podzemí zůstalo. Má podobu několika desítek metrů dlouhého dnes už z části zazděného tunelu vytvořeného z mohutných opukových kvádrů. K čemu sloužil? A kam by nás jeho zazděná část dále zavedla?

Mydlářovský dům s Muzeem loutkářských kultur se vypíná nad hradbami, proto je z něj vidět daleko do kraje

Chrudimské vyhlídky do kraje

Věže kostela Nanebevzetí Panny Marie se tyčí do výšky okolo 60 metrů. Je tedy jasné, že je z nich krásný výhled do kraje. A také na náměstí, které v celé jeho šíři odjinud neuvidíte. Zahlédnout se odtud dá také další zajímavý svatostánek, kapucínský kostel sv. Josefa. Ten není směřován, jak je u kostelů ze 17. století zvykem, k východu. Byl totiž vystavěn do podzemí, do příkopu ve středověkých hradbách, kterých se takto využilo místo základů. Tam také postavili Kapli Božího hrobu podle vzoru kaple Božího hrobu v Jeruzalémě. 

Možná nejkrásnější rozhledy na město a okolí nejsou z kostelních věží, ale z věže chrudimského Regionálního muzea. Architekt, který tuto neorenesanční budovu navrhl, je také autorem radnice v Pardubicích. Věžička s vyhlídkou v jeho středu ale měla pouze zdobit, i proto k ní vybudoval přístup velmi krkolomný a ne příliš bezpečný. Je to velká škoda. Pohled z věžičky muzea je totiž úchvatný. Vidět je z ní na historické náměstí včetně dominanty kostela, ale i daleko do kraje na všechny strany.

Související