Začínala s poklopem v kabelce. Dnes patří v oboru šachtových poklopů k nejlepším
Šachtový poklop je zdánlivě běžná věc, které si ani nevšimneme. Ale i poklop musí někdo vymyslet na míru tak, aby byl odolný a funkční. Málokdo ví, že takové poklopy vymýšlí a vyrábí žena, navíc v Barchově nedaleko Pardubic.
Jmenuje se Alexandra Vondráková a její podnikání před pětadvaceti lety u některých technických odborníků budilo úsměv. Přišla totiž s novinkou – s poklopem z plastu.
Holka s poklopem a mapou na volantu
„Dostala jsem se v devadesátých letech jako hosteska k jedné firmě s poklopy, která na veletrhu hledala zastoupení. A tak jsem začala nabízet poklopy z plastu. Projela jsem snad všechny projekční kanceláře a stavební firmy v Česku. Plastový poklop jsem vozila s sebou a přinesla ho ke stavbařům až na stůl. Tenkrát nebyl internet, mobily teprve začínaly, tak jsem jezdila s poklopem v kabelce a s papírovou mapou na volantu,“ usmívá se ředitelka firmy Gabex Alexandra Vondráková.
Nakonec se jí ale podařilo překonat nedůvěru stavebních odborníků v nový materiál i předsudky vůči tomu, že ho představuje žena. Rozjela vlastní výrobu a má další nápady. Její vedoucí tým je ryze ženský. Muže ale Alexandra nezatracuje, bez nich by výroba nešlapala tak, jak má.
Recyklace šedé vody – nápad, který šetří
Kromě poklopů se Alexandra Vondráková se svým týmem věnuje recyklaci šedé vody v domácnosti. Její nápad, jak snížit spotřebu pitné vody, už v Barchově běží. Do novostaveb je to ideální ekologické řešení.
„Je to téma velmi aktuální. Dokážeme domácnosti uspořit 60 až 80 procent vody. Stačí nainstalovat do domu tzv. bytovou studnu, která připomíná tak trochu velkou lednici.
Z ohlasů na podněty o recyklaci šedé vody víme, že se mnoho domácností snaží s vodou šetřit. Často slyším, že například lidé vodou z koupání splachují záchod. A právě na tomto principu funguje bytová studna,“ vysvětluje Alexandra Vondráková, která už realizuje první zakázky a budoucnost vidí v tomto směru velmi dobře.
Související
-
Nožíř Zdeněk Krejza měl být motocyklovým závodníkem. Pak dostal šavli a všechno je jinak
Kovářské řemeslo má známý český nožíř a šperkař Zdeněk Krejza z Hradce Králové v rodině. Praděda i děda byli kováři. Otec byl ale motocyklovým závodníkem.
-
Truhláři z Dobrého žijí život bez hran
Na vlastnoručně vyrobených jasankách sjíždí alpské vrcholy a bojují o titul českého mistra. Truhláři původně jasanové lyže dělali jen pro sebe a své přátele, teď je živí.
-
Rodina Stanislava Bati vyrábí v Proseči dýmky už přes 110 let
Původní profesí byl námořník, pak ale Stanislav Baťa navázal na rodinnou tradici výrobců dýmek, která začala už v roce 1908. Dýmky tvoří ručně, nejraději z českého dřeva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
