Nožíř Zdeněk Krejza měl být motocyklovým závodníkem. Pak dostal šavli a všechno je jinak
Materiálu na výrobu nožů má Zdeněk Krejza podle svých slov na tři životy
Kovářské řemeslo má známý český nožíř a šperkař Zdeněk Krejza z Hradce Králové v rodině. Praděda i děda byli kováři. Otec byl ale motocyklovým závodníkem. Také Zdeněk se do svých třinácti let zajímal o motorky a auta. Pak ale dostal od otce první šavli a všechno se změnilo.
„Motorky jsem z hlavy úplně vymazal a zajímaly mě jen zbraně a nože. Ve třinácti jsem si vykoval první dýku a začal zkoumat složitější techniky. Tatínek svého dárku ale nelitoval. Naopak mě podpořil v řemesle,“ vzpomíná Zdeněk Krejza s tím, že se k motorkám vrátil ve svých padesáti letech.
Kružítko staré dva tisíce let
Dárek v podobě šavle způsobil i to, že Zdeněk Krejza se začal zabývat výrobou zbraní pro historický šerm. Založil dokonce skupinu historického šermu. Pak se posunul k výrobě přesných replik historických zbraní. Byly to stovky hodin studia, které přinesly své ovoce. Zdeněk Krejza se stal žádaným odborníkem v oblasti archeologie.
Během svého života dostal stovky zakázek pro hrady, muzea nebo archeologická naleziště, včetně archeoskanzenu ve Všestarech nebo oppida v Nasavrkách.
„Pro archeoskanzeny jsem vyráběl přesné repliky, kterými se pak stavělo po starém způsobu. Byly to dláta, nebozezy, díky archeologům jsem zjistil, že existuje třeba dva tisíce let staré kružítko, měřidla s posuvnými kuličkami. To všechno jsem vyráběl tak, aby to fungovalo. A dokonce tak, že jsem nejdřív vyrobil předmět přesně tak, jak vznikl a potom jsem ho zhnusňoval, aby vypadal tak, jak ho archeologové našli v zemi,“ směje se Zdeněk Krejza.
Nože z ryze přírodních materiálů
Výroba nožů je pro Zdeňka Krejzu srdeční záležitostí. Materiálu má, jak sám říká, na tři životy. Včetně mamutoviny. Ta se získává z vykopávek, nejčastěji ze Sibiře. A každá je trochu jinak zabarvená, to nožíře Krejzu fascinuje.
„Například mamutovina ze Sibiře je minimálně deset tisíc let stará. A jak se za ty roky nasycuje v zemi minerály, kde není přístup vzduchu, tak získá nádhernou karamelovou barvu. Na Sibiři jsou organizované tlupy kopáčů a jejich produkce jde do celého světa. Já neodolám, a když to jen trochu jde, mamutovinu nakoupím. Rukojeť nože z mamutoviny je opravdu výjimečná,“ uzavírá nožíř Zdeněk Krejza, který tvoří ve Svinarech u Hradce Králové.
Co vede v posledních letech Zdeňka Krejzu k výrobě šperků? Poslechněte si celý pořad.
Související
-
Kvalitní kuchyňský nůž pod dva tisíce korun neseženete
Jako laici nemáte šanci poznat kvalitu oceli, ze které je nůž vyroben. A na značku se také nedá spoléhat. Známé značky nejsou zárukou kvality, často se jedná o fale...
-
Výrobce historických zbraní z Opatovic nad Labem znají filmaři po celém světě
Jiří Kadlec se dostal k výrobě historických zbraní v podstatě z nouze. A dnes má na svém kontě nepočítaně zbraní a patří k jejich nejúspěšnějším výrobcům u nás.
-
Železo musím cítit, říká umělecký kovář, který pracuje bez rukavic
Františku Bečkovi z České Třebové bylo naděleno talentů hned několik. Maluje, dělá sochy z kamene, zpívá a hraje na hned několik hudebních nástrojů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka