Rodina Stanislava Bati vyrábí v Proseči dýmky už přes 110 let

23. červenec 2020

Původní profesí byl námořník, pak ale Stanislav Baťa navázal na rodinnou tradici výrobců dýmek, která začala už v roce 1908. Dýmky tvoří ručně, nejraději z českého dřeva a každou z nich vezme při tom do rukou minimálně dvanáctkrát.

Proseč, kde má Stanislav Baťa svou dílnu, bývala výrobou dýmek proslulá. Tamní dýmkařské řemeslo se traduje už od roku 1842, kdy si zkušenost z výroby dýmek přinesli do Proseče vojáci vracející se z války. Tehdy se dýmkařství v kraji na desítky let velmi rozšířilo. Přetrvávalo pak v malých dílničkách dokonce i po roce 1948.

Dnes už je ale Stanislav Baťa zřejmě posledním řemeslníkem v Proseči, který zůstal věrný tradiční ruční výrobě. I proto byl zapsán v roce 2016 do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Pardubického kraje. 

Dýmka z hrušně i olše

„Dýmka se dá vyrobit z jakéhokoli dřeva, na kterém se může udit,“ tvrdí dýmkař Stanislav Baťa. A i když se obecně pro výrobu dýmek zřejmě nejčastěji používá dovozové dřevo briér, on sám hledá rád materiál v zahradách nebo v lesích na Prosečsku. Tím vlastně také navazuje na tradiční řemeslnou dýmkařskou výrobu, kde na počátku nejčastěji využívali dřeva hrušně, javoru a olše. Tyto původní materiály používali na výrobu dýmek také jeho děda a otec, po kterých dýmkařskou dílnu Stanislav Baťa nakonec převzal. Byl sice původní profesí námořník, ale mezi dýmkaři vyrůstal a mnohé odkoukal.

Kromě šikovných rukou je podle Stanislava Bati k výrobě dýmek potřeba hlavně trpělivost. Jak sám říká, každou z dýmek totiž vezme v průběhu výroby znovu do rukou minimálně dvanáctkrát.

Zároveň se u každé z těchto operací dá dýmka podle něj třikrát zkazit natolik, že se pak hodí jen do kamen. Kromě toho je potřeba mezi jednotlivými úkony často čekat, aby například dýmka uschla, vsákl se do něj olej apod. Dohromady je to u každé z dýmek „pročekaných“ 21 dní. Někdy se ale při tom dřevo odmění opravdu unikátní kresbou. Takové dýmky jsou pak velmi ceněné.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.