Rodina Stanislava Bati vyrábí v Proseči dýmky už přes 110 let

Dýmka se dá vyrobit z jakéhokoli dřeva, na kterém se může udit, tvrdí dýmkař Stanislav Baťa
Původní profesí byl námořník, pak ale Stanislav Baťa navázal na rodinnou tradici výrobců dýmek, která začala už v roce 1908. Dýmky tvoří ručně, nejraději z českého dřeva a každou z nich vezme při tom do rukou minimálně dvanáctkrát.
Proseč, kde má Stanislav Baťa svou dílnu, bývala výrobou dýmek proslulá. Tamní dýmkařské řemeslo se traduje už od roku 1842, kdy si zkušenost z výroby dýmek přinesli do Proseče vojáci vracející se z války. Tehdy se dýmkařství v kraji na desítky let velmi rozšířilo. Přetrvávalo pak v malých dílničkách dokonce i po roce 1948.
Dnes už je ale Stanislav Baťa zřejmě posledním řemeslníkem v Proseči, který zůstal věrný tradiční ruční výrobě. I proto byl zapsán v roce 2016 do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Pardubického kraje.
Dýmka z hrušně i olše
„Dýmka se dá vyrobit z jakéhokoli dřeva, na kterém se může udit,“ tvrdí dýmkař Stanislav Baťa. A i když se obecně pro výrobu dýmek zřejmě nejčastěji používá dovozové dřevo briér, on sám hledá rád materiál v zahradách nebo v lesích na Prosečsku. Tím vlastně také navazuje na tradiční řemeslnou dýmkařskou výrobu, kde na počátku nejčastěji využívali dřeva hrušně, javoru a olše. Tyto původní materiály používali na výrobu dýmek také jeho děda a otec, po kterých dýmkařskou dílnu Stanislav Baťa nakonec převzal. Byl sice původní profesí námořník, ale mezi dýmkaři vyrůstal a mnohé odkoukal.
Kromě šikovných rukou je podle Stanislava Bati k výrobě dýmek potřeba hlavně trpělivost. Jak sám říká, každou z dýmek totiž vezme v průběhu výroby znovu do rukou minimálně dvanáctkrát.
Zároveň se u každé z těchto operací dá dýmka podle něj třikrát zkazit natolik, že se pak hodí jen do kamen. Kromě toho je potřeba mezi jednotlivými úkony často čekat, aby například dýmka uschla, vsákl se do něj olej apod. Dohromady je to u každé z dýmek „pročekaných“ 21 dní. Někdy se ale při tom dřevo odmění opravdu unikátní kresbou. Takové dýmky jsou pak velmi ceněné.
Související
-
Dýmky z Proseče kouří skoro na všech kontinentech
Malé městečko na Chrudimsku je jediným místem u nás, kde se sériově vyrábějí dýmky. Přesto je každá originálem. Z Proseče míří do čtyřiceti zemí světa.
-
Mlýnský kámen, Tereziánský háj a další pověsti z okolí Proseče
Lesy u Proseče jsou hluboké a tajemné. Dráždí fantazii těch, kteří se tam vydají a kladou řadu otázek. Třeba, kde se vzal v jejich středu obrovský mlýnský kámen?
-
Dýmky, rozhledny a americký astronaut lákají do Proseče
Návštěva Proseče a jejího okolí může být také zajímavým cílem prázdninových výletů. O největších lákadlech a novinách promluvil v Dobrém ránu starosta města Jan Mac...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.