Zahradníkovy zbraně proti mrazu: netkaná textilie, bublinková fólie, parafínová svíce

„Nejlepší jsou vyvýšené záhony, přes které po vysetí mrkve, petržele nebo ředkviček přehodíte bílou textilii nebo bublinkovou fólii. Bílá textilie je opravdu skvělý vynález. Tu můžete nechat na záhonech klidně tři týdny. Ptáci zeleninu nesezobnou, slunce nespálí,  udrží se vzdušná teplota. Po třech týdnech budete příjemně překvapeni,“ radí pardubický zahradník František Hlubocký.

Parafínové svíce pod stromy

Dříve sadaři běžně pod stromy zakládali ohně, aby zachránili květy před zmrznutím. Ale bylo potřeba oheň hlídat, redukovat, popřípadě přikládat po celou noc. Vysoké plameny by květům uškodily více, než mráz.

Parafínové svíce pomáhají i vinařům|foto:Štěpánka Kadlečková, Český rozhlas Brno

„Teď to mají zahrádkáři jednodušší. „K mání jsou parafínové svíce. Stojí asi sto padesát korun a je na nich přesný návod, na kolik metrů čtverečních je jedna svíce určená, a jak dlouho hoří. Dá se regulovat, stačí zapálit až kolem půlnoci, kdy hrozí nebezpečí mrazu. Hoří přiměřeně a jedna svíčka může uchránit jeden strom před teplotami až do minus pěti stupňů Celsia,“ míní zahradník.

Zelenině ve skleníku prospěje větrání

Papriky a rajčata nechte ještě nějaký čas za oknem. Ale do nevytápěného skleníku můžete nasázet krátkodobý salát určený k rychlení, ranou kedlubnu i pár květáků, ředkvičky už ne, ty patří do záhonu. Jen počítejte s tím, že až se oteplí, je třeba skleník větrat. Mráz nemilují, ale velké vedro také ne. Teploty patnáct až osmnáct stupňů jsou ideální.

Navíc této zelenině pohyb vzduchu svědčí. Když je salát v teple, špatně zakládá hlavičky. Naopak chlad v noci ho nutí zavíjet hlavičku, která je pak pevná. Do skleníku můžete naset i květiny, například afrikány a astry. Ve výsevních bedýnkách je nechte až do května.