Zámecký areál ve Slatiňanech se proměnil. Čím vás okouzlí jeho zahrada a expozice?
Slatiňanský zámek prošel největší rekonstrukcí za posledních 120 let. Na návštěvníky čeká spousta novinek, a to jak ve venkovním areálu, tak i v zámecké expozici.
Zámecký areál ve Slatiňanech je skutečně výjimečná kulturní památka. Objekt zámku, drobná stavení v jeho zahradě, přiléhající park s oborou i historické stáje tvoří harmonický celek. Knížecí rod Auerpergů měl vše dokonale promyšlené. Ve Slatiňanech Auerspergové zanechali nejsilnější stopu, kterou ucítíte na každém kroku.
To, co odlišuje slatiňanský zámek od podobných památek, je jeho věrohodnost. V interiérech zůstal původní mobiliář a dokonale se zachovalo i technické zázemí zámku, jako například zámecká kuchyně, umývárna nádobí, ledárna, kotelna anebo historická koupelna. A tak má při prohlídce většina návštěvníků pocit, jako by zámek jeho majitelé právě opustili.
Změny v zámecké zahradě
Rozsáhlá rekonstrukce zámku trvala tři roky, s přípravami téměř sedm let. „Je to návrat k období, kdy zámek prožíval svoji renesanci, kdy se stal milovaným rodinným sídlem,“ vysvětluje kastelán Jaroslav Bušta. „Právě na tuto etapu jsme se zaměřili. Zahrada u zámku byla vždy soukromá a také park v její blízkosti, v době, kdy zámek patřil původním majitelům, fungoval ve zvláštním režimu, na noc se zamykal. Park zůstává i teď pro návštěvníky Slatiňan přístupný, vstup do zámecké zahrady je nově zpoplatněný.“
Návrat k novému rozdělení areálu vychází z několika důvodů. „Tím hlavním je ochrana areálu, protože tu docházelo k velkému vandalismu. Jednou jsem byl dokonce osobně hasit areál Dětského hospodářství, mobiliář zahrady byl často zdemolovaný. Proto jsme se rozhodli vybírat symbolické vstupné,“ dodává kastelán zámku.
V areálu zahrady je nový mobiliář. Typy laviček jsou identické s historickými lavičkami z doby Auerspergů, podařilo opravit a vybudovat nové cesty, na nichž najdete i nové ukazatele směrů. Novou podobu získalo i historické jezírko, které se muselo celé vybagrovat a zajistit hydroizolační fólií.
Novou podobu získalo také unikátní dětské hospodářství. Jde o soubor čtyř dřevěných staveb ve zmenšeném měřítku. V osmdesátých až devadesátých letech 19. století je pro své děti nechal postavit kníže František Josef z Auerspergu. Se svoji manželkou Vilemínou totiž dbali na správnou výchovu dětí a chtěli je naučit správně hospodařit.
Hlavní roubený objekt dětského hospodářství je přístupný, lidé mohou nahlédnout do dvou hlavních místností, zařízených několika kusy původního nábytku a doplněných řadou drobností. Součástí dětského areálu se také nově stala voliéra s pávy.
Návštěvnické okruhy
Na slatiňanském zámku teď můžete absolvovat dva základní okruhy, od začátku prázdnin bude zpřístupněný i okruh, který vás zavede do technického a hospodářského zázemí zámku. Chodby zámku získaly svoji původní barevnost a největší změnou je i nový vstup do zámku, kde vzniklo návštěvnické bezbariérové centrum.
Prohlídka expozice vás zavede nejen do slavnostního přijímacího pokoje, ale zejména do soukromých prostor, ložnic i dětských pokojů malých Auerpergů. Velmi půvabný je například pokoj prince Vincenta, který zbožňoval koně, a tak je veškerá výbava pokoje, včetně nábytku, spojena právě s touto tématikou. Původní historické vybavení má i pokoj princezny Charlotty, odkud vedou dveře do zámecké učebny, kde kdysi skutečně probíhala domácí výuka.
První zmínka o slatiňanském zámku, tehdy samozřejmě ještě tvrzi, pochází z druhé poloviny 14. století. Od konce 16. století se na zámku vystřídaly desítky majitelů. V roce 1732 zámek koupil Josef František, hrabě ze Schönfeldu a sňatkem jeho dcery pak zámek přešel do vlastnictví Auerspergů. V roce 1878 se kníže František Josef Auersperg oženil a Vilemínou Kinskou. Společně si nechali zámek přestavět na moderní sídlo. Rodině Auerspergů zámek patřil do roku 1942, po tři roky ho vlastnil J.F. Trauttmansdorff. V roce 1945 byl zámek vyvlastněn.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.